Jen málokterá úniková hra staví svůj příběh na události tak známé a tragické, jako byla havárie v Černobylu. Plzeňská atrakce Chernobyl 86 využívá prostředí jaderné elektrárny, technické rekvizity a časový tlak k vytvoření mise, při níž musí skupina spolupracovat a rychle hledat řešení. Návštěvníci přitom zůstávají v centru města, na adrese Solní 19.
Dvě mise v prostředí jaderné elektrárny
První scénář nazvaný Dozimetrická věž je určen pro dva až čtyři hráče a představuje přístupnější vstup do herního světa. Účastníci se ujímají role techniků, kteří mají sestavit a zprovoznit vysílací stanici. Ta musí odvysílat havarijní kódy záchranným složkám dříve, než vyprší vymezený čas.
Pokročilejší variantou je Záchranná mise pro dva až šest hráčů. Děj se přesouvá do poničené strojovny 4. bloku, kde je potřeba najít pohřešovaného operátora Alexandra Akimova a současně zprovoznit havarijní doplňovací čerpadla. Provozovatel tuto hru označuje za velmi obtížnou, takže může být vhodná především pro týmy, které už s únikovými hrami zkušenost mají.
Obě mise trvají 60 minut. Nejde o atrakci založenou na lekačkách, ale o klasickou únikovou hru s katastrofickým námětem. Napětí vytváří především odpočítávání, množství technických úkolů a potřeba správně si rozdělit práci.
Černobyl jako herní kulisa, ne historická rekonstrukce
Atmosféra protiatomového krytu je jedním z hlavních lákadel plzeňské hry. Scénografie má hráče přenést do stísněného technického prostředí, v němž se pracuje s přístroji, rekvizitami a indiciemi. Označení autentická atmosféra je však potřeba chápat jako popis herního prostředí. Atrakce se nenachází ve skutečném krytu ani v černobylské elektrárně.
Stejně tak herní příběh není přesným popisem havárie. Skutečná událost se odehrála 26. dubna 1986 během nízkovýkonového testu na 4. reaktoru. Kombinace konstrukčních nedostatků, nestabilního provozu a chybných zásahů obsluhy vedla k prudkému nárůstu výkonu, explozím páry a zničení reaktoru. Během prvních týdnů zemřelo 30 pracovníků a hasičů, více než stovka dalších utrpěla radiační zranění. Z okolí elektrárny bylo v roce 1986 evakuováno přibližně 115 tisíc lidí a později následovalo přesídlení dalších obyvatel.
Postava Alexandra Akimova v plzeňském scénáři vychází ze skutečné osoby – sovětského inženýra a vedoucího směny 4. bloku. Herní motiv pohřešovaného operátora a záchrany elektrárny je ale dramatizovanou fikcí. Pro návštěvníka tak může být zajímavé sledovat, jak atrakce využívá historické jméno a kulisy, aniž by se vydávala za dokumentární rekonstrukci.
Program pro skupinu i teambuilding
Chernobyl 86 je koncipován především pro skupiny přátel, rodiny se staršími dětmi nebo firemní týmy. Úspěch nezávisí jen na tom, kdo nejrychleji luští šifry. Důležitá je komunikace, schopnost všímat si detailů a ochota naslouchat ostatním. Provozovatel proto nabízí také firemní akce a teambuilding; při využití všech nabízených her může podle jeho údajů dorazit až 20 lidí najednou.
Návštěvu lze pojmout jako dvojici navazujících zážitků. Dozimetrická věž poslouží jako seznámení s prostředím a herní logikou, zatímco Záchranná mise přidá vyšší obtížnost. Aktuální nabídka provozovatele zahrnuje také tematicky odlišné Laboratorium se steampunkovými a alchymistickými motivy, takže program nemusí zůstat jen u černobylského námětu.
Co vědět před návštěvou
Provozovatel doporučuje přijít zhruba 10 až 15 minut před rezervovaným začátkem, aby byl čas na instruktáž a uvedení do příběhu. U obou černobylských scénářů je podle aktuálních informací k dispozici také možnost nápovědy. Doporučený věk je od 15 let, mladší účastníci potřebují doprovod dospělé osoby.
Hra není vhodná pro lidi s klaustrofobií, epilepsií a podle upozornění provozovatele ani pro těhotné ženy. Ceny se mohou lišit podle konkrétní nabídky a rezervačního systému, proto je dobré ověřit aktuální podmínky předem. Jednotlivé scénáře se objevují v cenách od zhruba 900, respektive 1 350 korun, zatímco balíček obou her bývá nabízen samostatně. Rezervace je spojena se zakoupením vstupenky a k dispozici jsou také dárkové poukazy.