Čtyři prezidentské automobily, limuzína T. G. Masaryka, obrněný vůz Klementa Gottwalda nebo kabriolet, který patřil herečce Lídě Baarové. Takové exponáty čekají návštěvníky v plzeňském Depu Moto Art, muzeu umístěném v bývalé trolejbusové hale v Cukrovarské ulici. Historická technika tu ale nestojí sama pro sebe. Doprovázejí ji obrazy, fotografie, sochy a skleněné objekty moderního umění.
Výsledkem je neobvyklé místo, kde se průmyslová minulost potkává s výtvarnou současností. Muzeum sousedí s kreativní zónou DEPO2015 a připomíná, že staré dopravní a výrobní areály mohou získat nový život i bez ztráty své původní atmosféry.
Od cukrovaru k dopravnímu depu
Příběh místa začal už v roce 1869, kdy Hugo Jelínek založil v Plzni cukrovar. Podnik fungoval necelých pět let, poté se areál proměňoval podle potřeb města. Postupně se zde uplatnila městská energetika a veřejná doprava, až se prostor stal součástí zázemí plzeňského dopravního podniku.
Tramvaje později zamířily do nové vozovny na Slovanech. Autobusy a trolejbusy areál definitivně opustily v roce 2014 po otevření nového depa na Karlově. Bývalá hala tak zůstala jako připomínka doby, kdy se městská doprava opravovala a udržovala přímo v této části Plzně. Podle provozovatele předcházelo dnešnímu muzeu sedm let plánování a rekonstrukce.
Praga, prezidentské vozy i filmová auta
Automobilová expozice čítá více než 40 historických vozů. Výrazně zastoupena je značka Praga, a to díky sbírce Emila Příhody. V Plzni je vystavena přibližně čtyřicítka automobilů z kolekce, která má přes 90 vozů a podle turistických materiálů je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Samotné muzeum ovšem památkou UNESCO není.
Mezi exponáty jsou také automobily známé z filmového prostředí. Návštěvníci mohou narazit na vozy spojené se snímky Musíme si pomáhat a Postřižiny. Historickou techniku doplňují vojenská vozidla americké armády a předměty připomínající osvobození Plzně v roce 1945. Součástí instalace je dobová móda, replika tribuny z vojenské přehlídky na náměstí Republiky a busta generála George S. Pattona od Jaroslava Bockera.
Motocykly, kola a příběhy jejich jezdců
Motocyklová část představuje zhruba 80 strojů a vychází mimo jiné ze sbírky Petra Hošťálka. Pozornost přitahuje čínský armádní motocykl se sajdkárou, dochované motocykly Hurikan nebo Vincent HRD s přezdívkou Widowmaker. Právě tento britský stroj se zapsal do historie jako první sériově vyráběný motocykl, který dosáhl rychlosti 200 kilometrů v hodině.
Samostatný prostor patří historickým jízdním kolům. Sbírka čítá přibližně 30 kusů a ukazuje, že i závodní kolo může mít pozoruhodný příběh. K vidění je například bicykl, na kterém se Jan Řehula připravoval na olympijské hry v Sydney, nebo kolo spojované s titulem mistra světa Romana Kreuzigera.
Když veterány doplňuje současné umění
Největší odlišností Depa Moto Art oproti běžným technickým muzeím je způsob instalace. Automobily a motocykly zde doprovázejí obrazy, fotografie, sochy i další umělecké práce. Prostor tak nepůsobí pouze jako depozitář historických strojů, ale jako výstavní sál, v němž spolu technické dědictví a výtvarné umění vedou vzájemný dialog.
Koncept souvisí s činností nadačního fondu Plzeň sobě, který se zaměřuje na oživování zanedbaných a opuštěných míst ve městě. Právě proměna bývalé dopravní haly je jedním z příkladů, jak lze průmyslovou minulost zachovat a současně jí dát novou funkci.
Depo Moto Art najdete na adrese Cukrovarská 3026/13, nedaleko zastávky U Radbuzy. Muzeum není vytápěné, takže se hodí počítat s nižší teplotou uvnitř. Otevírací režim se může měnit; oficiální informace uvádějí zejména návštěvy od čtvrtka do neděle během července a srpna, proto je vhodné termín předem ověřit. Pro skupiny jsou k dispozici komentované prohlídky po rezervaci.