Dvorecký most si zaslouží pozornost nejen jako nová pražská dopravní tepna. Jeho bílá, geometricky členěná konstrukce se od 18. dubna 2026 stala novou spojnicí mezi Podolím a levým břehem Vltavy, konkrétně oblastí Zlíchova a širšího Smíchova. Most je určen tramvajím, autobusům městské dopravy, pěším, cyklistům a vozidlům integrovaného záchranného systému. Osobní automobily po něm nejezdí.
Výrazná stavba nad Vltavou
Samotný most měří přibližně 337,5 až 337,8 metru, včetně předpolí pak zhruba 361,4 metru. Široký je 16,5 metru a tvoří jej šest polí s pěti pilíři, z nichž dva stojí přímo v řece. Dvojkolejná tramvajová trať má délku 433,7 metru.
Na první pohled zaujme především tvarosloví stavby. Konstrukce z bílého železobetonu pracuje se šikmými trojúhelníkovými plochami a působí současně stroze i sochařsky. Architekti navázali na kubistické a brutalistní tendence, ale také na tradici pražských obloukových mostů, které nemají nad mostovkou další výraznou konstrukci.
Návrh připravili Radek Šíma a Štěpán Braťka z Atelieru 6 ve spolupráci s projekční kanceláří TUBES. Vzešel z architektonicko-konstrukční soutěže vyhlášené Prahou v roce 2017, do níž se podle městských podkladů přihlásilo 45 návrhů. Vítězný koncept byl vybrán o rok později.
Most, který odlehčuje centru
Dvorecký most je součástí jižní tramvajové tangenty. Propojuje tratě od Barrandova a Modřan a umožňuje vést část spojení mezi jižními částmi metropole mimo přetížené centrum. Přes most jezdí například tramvajové linky 15, 20 a 21 a několik denních i nočních autobusových linek. Jejich přesné vedení se může měnit, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální spojení v systému PID.
Praktický význam stavby je dobře vidět na autobusové lince 118, která nově překonává Vltavu mezi Lihovarem a Dvorci. Spojení se tím podle údajů PID zkrátilo přibližně na polovinu a autobusům odpadá část rizika kolon v okolí Barrandovského mostu. Dvorecký most tak není jen novým místem pro výhled na řeku, ale především funkční součástí pražské dopravy.
Veřejný prostor doplňuje 24 stožárových svítidel a LED pásky zabudované do madel zábradlí. Večerní podoba mostu se tím stává součástí jeho architektonického výrazu.
Kinterova světelná zahrada
Největší umělecké překvapení čeká návštěvníky na zlíchovské straně. V prostoru sevřeném železnicí, Strakonickou ulicí a další dopravní infrastrukturou vzniká instalace Light Removes Darkness, označovaná také jako světelná zahrada. Krištof Kintera v ní proměňuje lampy v jakousi botanickou sbírku: jednotlivá svítidla jsou upevněna na nově vytvořených stoncích a kmenech.
Aktuální turistické materiály Prahy uvádějí 154 světelných objektů se 440 světelnými zdroji z 81 zemí světa. Lampy se do projektu dostávaly mimo jiné prostřednictvím partnerských měst Prahy, Českých center a diplomatických zastoupení. Výsledkem nemá být běžná dekorativní výsadba, ale zvláštní krajina na pomezí sochařství, scénografie a městského osvětlení.
Projekt zároveň otevírá otázku, co světlo ve městě způsobuje. Navazující audiovizuální projekt Fototaxe se zabývá vlivem umělého osvětlení na člověka, rostliny, hmyz i další živočichy. Světelná zahrada proto může fungovat jako působivá atrakce, ale také jako podnět k přemýšlení o světelném znečištění.
Podmostí jako nové místo pro volný čas
Na podolské straně se připravuje multifunkční prostor Podmostí. Počítá s kulturním i sportovním využitím, amfiteátrem nebo arénou, skateparkem, boulderingem, dětskou lezeckou stěnou a dalšími prvky pro trávení volného času. Výraznou součástí bude socha Heavy Head Boy, která tematizuje zádumčivost, přemýšlení a obavy ze stavu světa.
Kinterův kolektiv připravil také světelný objekt My Light Is Your Light, vychýlenou parkovou lampu a veřejný zvukový systém označovaný jako Public Jukebox nebo Sound System. Posluchači si v něm mají vybírat z tematicky uspořádané nabídky hudby a zvuků.
Je důležité rozlišovat mezi otevřeným mostem a dokončováním jeho okolí. Most je přístupný pěším a cyklistům, ale světelná zahrada i Podmostí se zpřístupňují postupně. Termíny dokončení se v dostupných materiálech liší a některé části mohou být hotové až v průběhu roku 2027. Kdo míří především za Kinterovým uměním, měl by si proto před návštěvou ověřit aktuální stav.
Pražská historie v novém pokračování
Myšlenka přemostit Vltavu v této části města není nová. Monumentální návrhy mezi Zlíchovem a Braníkem vznikaly už v letech 1939 až 1942 a nové přemostění bylo do územního plánu zaneseno v roce 2003. Název odkazuje k Dvorcům, někdejší samostatné osadě na pravém břehu, která je zmiňována už na začátku 13. století.
Dnes je Dvorecký most místem, kde se potkává dopravní infrastruktura, výrazná architektura a současné umění. Nejlépe jej lze poznat pěšky nebo na kole z obou břehů Vltavy. Nabízí výhledy na Podolí, Zlíchov i Smíchov, jen je třeba počítat s běžným provozem tramvají, autobusů a cyklistů a řídit se aktuálním značením.