Hradec nad Moravicí spojil během srpnového víkendu dva rozdílné zážitky: koncerty na dvou pódiích a návštěvu jednoho z nejpozoruhodnějších zámeckých areálů ve Slezsku. Festival Hrady CZ zde proběhl 14. a 15. srpna 2026 v podzámčí státního zámku. Pro držitele festivalové vstupenky byla na sobotu připravena také možnost prohlídky památky.
Festival v podzámčí nabídl dvě hudební scény
Páteční program otevřeli mimo jiné Vega Elektra, Grey256, Trautenberk a Rybičky 48, na druhé scéně se představili Rytmus a Mig 21. Večer doplnil jubilejní dvacátý ročník karnevalu masek. Sobota patřila například Xindlu X, skupinám Vypsaná fiXa, Mirai, Harlej a Krucipüsk, dále vystoupili Tomáš Klus, Lenny, Daniel Landa a další interpreti.
Kapela Mirai připravila prodloužený devadesátiminutový set se scénou stylizovanou jako obývací pokoj. Festival tak v Hradci nad Moravicí nabídl celodenní program, kvůli němuž mohli návštěvníci zůstat v podzámčí, ale zároveň využít příležitost nahlédnout do historického areálu.
Prohlídka zámku byla bonusem ke vstupence
Možnost navštívit zámek zdarma se netýkala běžných návštěvníků památky obecně. Šlo o benefit pro držitele festivalové vstupenky během soboty. Využití záviselo na kapacitě, otevírací době, bezpečnostních podmínkách a aktuálním provozu zámku. Kdo možnost nevyužil, neměl nárok na finanční kompenzaci.
Přesný rozsah festivalových prohlídek nebyl v dostupných podkladech vymezen jako jednotný seznam všech běžných okruhů. Správa zámku navíc avizovala, že 15. srpna byly z provozních důvodů uzavřeny Bílá věž a Hodinová věž. Přesnější je proto mluvit o možnosti navštívit vybrané části areálu než o bezplatném zpřístupnění celého zámku.
Za běžného provozu patří k nejzajímavějším trasám Reprezentační a soukromé salony. Přibližně sedmdesátiminutová prohlídka vede hudebním salonem s Beethovenovým klavírem, rokokovým salonem s Mozartovým clavicembalem z roku 1690 i prostory knížecího bytu. V roce 2026 se zámek věnoval také tématu cestování šlechty a sběratelským aktivitám rodu Lichnovských.
Od přemyslovského hradu k sídlu Lichnovských
Zámecká ostrožna byla osídlena už kolem roku 2000 před naším letopočtem. Na místě staršího slovanského hradiska začal po požáru přemyslovského hradu v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. budovat rozsáhlý gotický hrad. V letech 1279 až 1281 zde vedla dvůr jeho ovdovělá manželka Kunhuta.
Ve 14. století se Hradec stal sídlem opavských Přemyslovců a správním centrem Opavského knížectví. Městská práva, znak a tržní privilegium získal roku 1481. Později se areál proměňoval podle potřeb svých majitelů. Kašpar Pruskovský z Pruskova zahájil v roce 1585 renesanční přestavbu a od roku 1778 panství patřilo knížecímu rodu Lichnovských z Voštic. Po požáru v roce 1796 dostal zámek empírovou podobu.
Dnešní areál tvoří především Bílý zámek, novogotický Červený zámek, Bílá věž, Hodinová věž a rozsáhlý park. Červený zámek vznikal ve druhé polovině 19. století jako hospodářské a technické zázemí s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Jeho Červená brána odkazuje na severoněmeckou cihlovou gotiku. Bílá věž je zase jediným dokončeným prvkem velkorysého projektu, který počítal i s druhou věží a oranžeriemi.
Beethoven, Liszt a park s výhledy
Rod Lichnovských patřil ve Vídni k významným mecenášům Ludwiga van Beethovena. Skladatel Hradec nad Moravicí navštívil v červenci 1806 a znovu roku 1811. Jeho přítomnost připomíná hudební salon s klavírem z pařížské dílny bratří Erardů, vyrobeným v roce 1803. Jeden ze zámeckých salonů je věnován také Ferenci Lisztovi. V minulosti sem zavítali rovněž Josef Mánes, Gerhart Hauptmann nebo Hugo von Hofmannsthal.
Samostatným důvodem k návštěvě je zámecký park. Rozkládá se přibližně na 130 hektarech a patří k nejrozsáhlejším přírodně-krajinářským parkům Slezska. Vznikat začal po požáru zámku v roce 1796 v anglickém stylu. Cesty, průhledy do údolí Moravice a výhledy na zámek doplňují místa spojená s hudební historií areálu: Beethovenův vrch a Lisztovo návrší. Trasa vede také k Medvědí skále, Bezručově vyhlídce a Mariánským loukám.
Festival Hrady CZ je v Hradci nad Moravicí již minulostí, samotný zámek však zůstává celoročním tipem pro poznávání slezské historie. Při plánování návštěvy je třeba ověřit aktuální návštěvní režim jednotlivých okruhů a věží přímo u správy památky.