Dvě malé figurky připomínají ve Slaném výrazné postavy místní historie. Výstava Fenomén Igráček představuje husitského hejtmana Zikmunda z Vranova a slánského rodáka Felixe Hella, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu RAF. Právě toto propojení známé české hračky s konkrétním městem dává výstavě ve Vlastivědném muzeu osobitý charakter.
Od prvního zedníka k desítkám profesí
Expozice ve výstavní galerii ve druhém patře muzea sleduje vývoj Igráčka od jeho počátků až po současnost. Nejstarším exponátem je první figurka zedníka, která se na trhu objevila v roce 1976. Letos tak Igráček podle materiálů výrobce EFKO připomíná padesát let od svého vzniku.
Za návrhem figurky stáli konstruktér Jiří Kalina a designérka Marie Pavlíčková-Krejchová. Přibližně osm centimetrů vysoká postavička vznikla v podniku IGRA v Mnichovicích u Prahy. Původní řada se během 70. a 80. let rychle rozšiřovala. K zedníkovi přibyli například kuchař, kominík, výpravčí, učitelka, hasič nebo tesař a postupně vzniklo více než padesát typů.
Návštěvníci uvidí trojrozměrné exponáty, původní figurky, originální krabičky i informační panely věnované historii a technologii výroby. Výstava tak neukazuje jen samotné postavičky, ale také svět, který je obklopoval – od profesí a doplňků až po podobu tehdejšího hračkářství.
Hračka, kterou znají různé generace
Igráček patří k předmětům, které mohou v muzeu oslovit děti i jejich rodiče. Dnešním návštěvníkům připomíná, že hračka nemusí být jen sběratelským objektem, ale také pomůckou pro vlastní příběhy. Kloubová figurka umožňuje dětem vymýšlet situace, napodobovat různá povolání a rozvíjet fantazii i jemnou motoriku.
Příběh Igráčka zároveň zapadá do širšího evropského vývoje kloubových figurek. Jiří Kalina o podobě dětské postavičky diskutoval s německým kolegou Hansem Beckem, který později vytvořil Playmobil. Oba koncepty se následně ubíraly vlastní cestou.
Po roce 1989 se česká hračka ocitla v silnější konkurenci zahraničních výrobků. Značka se na český a slovenský trh vrátila poté, co společnost EFKO v roce 2008 odkoupila práva včetně původních forem a v roce 2010 obnovila výrobu.
Slánský hejtman a letec RAF
Lokální část výstavy tvoří dvě figurky osobností spojených se Slaným. Zikmund z Vranova byl podle materiálů Vlastivědného muzea slánským hejtmanem v letech 1428 až 1434. Pravděpodobně padl spolu se slánskými bojovníky v bitvě u Lipan 30. května 1434.
Druhou postavou je Felix Arnošt Heller, který se ve Slaném narodil 4. dubna 1924. Během druhé světové války působil v RAF a v roce 1943 zahynul jako člen posádky československé 311. bombardovací perutě. Podle regionální pozvánky speciální figurky ručně vytvořil historický modelář Miroslav Svoboda. Výstava tím připomíná, že i drobný předmět může návštěvníka přivést k méně známým příběhům místních dějin.
Rodinná návštěva muzea ve Slaném
Výstava je součástí projektu Slánské muzejní léto VI, který podpořilo město Slaný a Středočeský kraj. Pro děti je připravena herna; regionální pozvánka zmiňuje také českou autodráhu Ites a soutěž, jejich aktuální dostupnost je ale vhodné před návštěvou ověřit u muzea.
Fenomén Igráček je ve Vlastivědném muzeu ve Slaném přístupný do 20. září 2026. Muzeum sídlí v barokní budově bývalé piaristické koleje na Masarykově náměstí 159. Otevřeno bývá od úterý do neděle mezi 9. a 16. hodinou, v pondělí je zavřeno. Vstupné na dočasnou výstavu činí podle ceníku 60 korun, děti do tří let mají vstup zdarma. Objekt je bezbariérově přístupný.
Návštěvu lze spojit také s dalšími místy ve Slaném a okolí, například s interaktivní expozicí Království soli, Velvarskou bránou nebo Národopisným muzeem Slánska v Třebízi. Výstava Igráčka tak může být příjemným začátkem kulturně-historického výletu, na němž se dětská hra potká s příběhem českého města.