V bývalé faře v Jevišovce se ukrývá příběh komunity, která po staletí utvářela tvář jižní Moravy. Muzeum moravských Chorvatů připomíná jejich jazyk, oděv, zvyky i každodennost, ale také bolestivý konec souvislého chorvatského osídlení po druhé světové válce. Pro návštěvníka je to výlet do méně známé kapitoly českých dějin, která se odehrávala jen několik kilometrů od dnešních hranic s Rakouskem.
Chorvaté přišli na jižní Moravu v 16. století
Příchod moravských Chorvatů souvisel s osmanskými výboji a přesuny obyvatelstva z balkánských oblastí. Od 16. století se usazovali také na území dnešní jižní Moravy. Postupně zde vznikla komunita, která si dokázala udržovat vlastní kulturní identitu navzdory tomu, že žila v prostředí českého a německého obyvatelstva.
Nejvýznamnější oblast jejich osídlení tvořily tři obce na Mikulovsku: Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole. Jevišovka, dříve známá také jako Frélichov, bývala považována za hlavní vesnici moravských Chorvatů. Právě tady se dodnes nejvýrazněji setkává paměť místních obyvatel s připomínkou širšího příběhu této menšiny.
Jazyk, kroje a tradice
Moravští Chorvati nebyli jen obyvateli s odlišným původem. Po několik generací si předávali vlastní podobu jazyka, lidové písně, slavnosti a zvyky. Výrazným prvkem jejich identity byly také kroje a textilie, které dokázaly vyprávět o postavení, věku i příležitosti, při níž se nosily.
Muzeum návštěvníkům přibližuje právě tuto každodenní stránku života. Ve sbírkách jsou dokumenty, fotografie, knihy, zpěvníky, kroje i předměty běžné domácí potřeby. Nejde tedy pouze o přehlídku folkloru. Expozice ukazuje, jak se kulturní odlišnost promítala do rodinného života, slavností a komunikace v obci.
Bývalá fara jako místo paměti
Pro muzeum byla zvolena budova někdejší fary v Jevišovce. Chorvatská vláda ji pro tento účel zakoupila ve druhé polovině první dekády 21. století; dostupné podklady se rozcházejí v přesném roce. Důležitější než samotné datum je však skutečnost, že vzniklo místo, kde lze historii moravských Chorvatů vnímat v jejich původním regionu.
Stálá expozice má podle aktuálních informací interaktivní podobu. Vedle ní se mohou konat dočasné výstavy a doprovodné programy. V roce 2026 se v muzeu představily například barevné rekonstrukce fotografií moravských Chorvatů z roku 1932 nebo program věnovaný ornamentům a tradičním dudám. Podoba nabídky se může měnit, a proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální program.
Po válce přišlo nucené přesídlení
Nejtragičtější část příběhu se odehrála po druhé světové válce. Po politických změnách a nástupu komunistického režimu byli obyvatelé chorvatských obcí nuceně přesídleni a rozptýleni do různých míst ve vnitrozemí. Proces probíhal v několika etapách, odborné materiály jej popisují v letech 1947 až 1951.
Zásah se týkal Jevišovky, Nového Přerova i Dobrého Pole. Lidé ztráceli možnost žít v tradičních komunitách, jejich majetek byl předmětem poválečných zásahů a rodiny se ocitly v novém prostředí. Souvislé chorvatské osídlení na jižní Moravě tím prakticky zaniklo. Muzeum tuto kapitolu nezakrývá pod folklorními barvami – připomíná, že za kroji, písněmi a fotografiemi stojí také zkušenost s nucenou migrací a perzekucí.
Tip pro návštěvu Jevišovky
Muzeum moravských Chorvatů najdete na adrese Jevišovka 1. V letní sezoně 2026 uvádí otevření o víkendech v odpoledních hodinách, mimo pravidelnou dobu je možné prohlídku předem domluvit. Aktuální vstupné, otevírací časy i případné výstavy je dobré ověřit před cestou.
Návštěva muzea se hodí pro každého, kdo chce poznat jižní Moravu také jinak než prostřednictvím známých zámků, vinných sklepů a cyklotras. Jevišovka nabízí setkání s historií menšiny, která zde zanechala výraznou stopu, přestože její tradiční svět byl v průběhu několika poválečných let násilně rozptýlen.