V Karlově Studánce se ve 20. letech minulého století potkávaly dva zdánlivě odlišné světy. Klidná lázeňská osada s dřevěnými domy a prameny se na několik dnů proměňovala v dějiště rychlých motoristických závodů. Silnice vedoucí přes Vrbno pod Pradědem a Vidly vytvořily Pradědský okruh, na němž se v roce 1926 konala první československá Tourist Trophy.
Trať mezi lázněmi a horskými serpentinami
Historický okruh měřil přibližně 22,4 kilometru a překonával převýšení kolem 500 metrů. Start i cíl byly v Karlově Studánce, podle dobových materiálů u hotelu Hubertus. Právě tam mělo být také depo a parkoviště závodních strojů. Odtud závodníci vyráželi směrem na Vrbno pod Pradědem, pokračovali přes Vidly k Lyře a poté se vraceli zpět do lázní.
Nešlo přitom jen o automobilovou podívanou. V programu se objevovaly také motocykly, například ve třídách 250, 350 a 500 kubických centimetrů. Přesnější je proto mluvit o motoristických závodech než výhradně o automobilovém podniku. Náročná horská silnice prověřovala výkon strojů, schopnosti jezdců i jejich spolehlivost.
Dnešní návštěvník může historickou trasu vnímat jako silniční spojení Karlova Studánka–Vrbno pod Pradědem–Vidly–Karlova Studánka. Nejde však o značený turistický okruh, který by bylo možné bez dalšího přesně kopírovat pěšky. Dopravní režim i možnosti parkování je vhodné před cestou ověřit podle aktuální situace.
Eliška Junková v Jeseníkách
O rok později se na Pradědském okruhu představila Eliška Junková. Dobová fotografie ji zachycuje s vozem Bugatti a podle popisku dosáhla druhého místa ve třídě nad 1500 kubických centimetrů. Tento údaj vychází z dobového obrazového materiálu a před definitivním použitím v podrobné historické práci by zasloužil porovnání s úplnou výsledkovou listinou.
Junková, rozená Alžběta Pospíšilová, patřila k nejvýraznějším osobnostem československého motoristického sportu. Její účast v Karlově Studánce nebyla izolovanou epizodou: na závodech v Jeseníkách působili také manželé Čeněk a Eliška Junkovi. Místní trať tak zapadá do širšího příběhu závodnice, která v roce 1927 zvítězila ve Velké ceně Německa na Nürburgringu a o rok později dojela pátá absolutně na sicilské Targa Florio.
V případě Pradědského okruhu je ale zajímavé právě místní měřítko. Nejde jen o slavné jméno z dějin automobilismu, nýbrž o připomínku doby, kdy se sportovní ambice propojovaly s lázeňským provozem a horskou krajinou.
Proč tradice rychle skončila
Po prvním ročníku měl podnik pokračovat zejména v letech 1927 a 1928. Jeho tradice však předčasně zanikla. Roli mohla hrát odlehlost tratě a s ní související slabší návštěvnost, stejně jako komplikace spojené s využíváním lázeňských objektů.
Svou úlohu zřejmě sehrály také rozdílné představy českého a německého autoklubu. Zatímco německá strana měla dávat přednost jízdám spolehlivosti, český autoklub prosazoval rychlostní závody sportovních a závodních vozů. Konec Pradědského okruhu tedy nebyl pouze důsledkem technické náročnosti horské trati. Rozhodovaly o něm také organizační, majetkové a společenské okolnosti.
Hudební hala připomene závodní minulost
Karlova Studánka si motoristickou historii připomíná i v roce 2026. Horské lázně ve spolupráci s Autoklubem ČR a Auto Moto Veterán Klubem Česká Ves připravily na pátek 28. srpna program nazvaný Eliška Junková – královna Bugatti. Koná se v Hudební hale, dřevěné stavbě z let 1836 až 1837, která vznikla jako lázeňský salón a dodnes se dochovala téměř v původní podobě.
Odpoledne je plánována výstava historických automobilů a veteránů před halou, vernisáž věnovaná Elišce Junkové a od 15 hodin také beseda s jejím vnukem Jiřím Junkem. Večer od 19 hodin program doplní divadelní inscenace Eliška, královna Bugattky. Beseda, vernisáž a výstava mají být podle pořadatelů zdarma, divadelní představení je zpoplatněno. Hudební hala není bezbariérová.
Vzpomínkový program navazuje na sté výročí prvního závodu. Samostatná jízda historických vozidel k tomuto výročí se uskutečnila už 30. května 2026; účastnit se jí mohla vozidla vyrobená do roku 1975 splňující podmínky provozu na veřejných komunikacích.
Co si prohlédnout v Karlově Studánce
Pradědský okruh se nejlépe chápe v souvislostech. Karlova Studánka je vesnickou památkovou zónou a při procházce stojí za pozornost její lázeňské budovy, pitný pavilon i kaple sv. Huberta. K doplnění výletu lze využít také naučnou trasu Bílé Opavy nebo krátkou geologickou expozici dlouhou přibližně 200 metrů. Ta představuje horniny z Hrubého a Nízkého Jeseníku, Králického Sněžníku a Rychlebských hor.
Historii závodů dnes v krajině neuvidíme v podobě zachovaných tribun ani značených zatáček. Číst ji však můžeme v samotném průběhu silnice, v dobových fotografiích a v příběhu Elišky Junkové. Právě spojení lázeňské osady, horské krajiny a krátké, ale pozoruhodné závodní tradice dává Karlově Studánce další rozměr.