Jen málokteré muzeum v Česku nabízí tak výrazný kontrast: místo, kde se kdysi zpracovávaly suroviny pro těžký průmysl, dnes představuje historii zemědělství, potravinářství a techniky. Národní zemědělské muzeum Ostrava sídlí od září 2020 v dvojici historických hal Dolní oblasti Vítkovice. Samotná cesta expozicemi se tak stává také setkáním s industriální architekturou Ostravy.
Druhý život hal, kterým hrozila demolice
Obě haly vznikly v roce 1926 jako součást vítkovické měděné hutě. Severní objekt sloužil jako sklad sypkých materiálů, jižní jako loužírna, kde se zpracovávaly kyzové výpalky. Později se jižní hala proměnila ve veronikárnu, tedy prostor určený k opravám pojízdných mísičů feromanganu. Po ukončení průmyslového provozu objekty sloužily jako sklady a určitou dobu jim hrozilo odstranění.
Haly navíc na konci druhé světové války zasáhlo bombardování. Připomínkou původního provozu zůstal také protiletecký kryt. Dnes je však celý areál příkladem citlivé konverze průmyslového dědictví. Návrh obnovy připravili architekt Josef Pleskot a inženýr Milan Šraml. Dvojici původních budov propojili vestavbou a mezi ně vložili ještě třetí, nejvyšší halu, která dává celému objektu osobitý výraz.
Traktory mezi kolejemi a pod mostovým jeřábem
Jedním z hlavních lákadel je otevřený studijní depozitář historické zemědělské techniky. Návštěvníci v něm uvidí reprezentativní výběr více než čtyř desítek strojů různého stáří a původu. Nechybějí traktory ani technika českých a zahraničních značek. Exponáty jsou rozděleny podle využití – na stroje pro zpracování píce a obilovin a další zemědělskou techniku.
Působivost kolekce umocňuje prostředí veronikárny. Zachovaly se zde železniční koleje i mostový jeřáb, které připomínají původní průmyslový život haly. Velké zemědělské stroje tak nejsou vystaveny v neutrálním sále, ale v prostoru s vlastní historií a viditelnými stopami někdejší práce. Architektura zde není pouhou kulisou – stává se součástí vyprávění.
Co se skrývá za potravinou
Ostravská pobočka se nevěnuje jen strojům. Expozice Depozitář potravin přibližuje jídlo z různých úhlů a snaží se ukázat, že cesta potraviny na stůl je mnohem složitější, než se může zdát. Výrazným prvkem je třicetimetrový regál rozdělený do třiceti tematických úseků. Instalace se zabývá například druhy potravin, jejich složením, technologiemi zpracování i otázkami, které se týkají současného stravování a výroby.
Na něj navazuje Galerie českých potravin s třiceti současnými produkty. Přibližně třetina z nich pochází z Moravskoslezského kraje, takže expozice nezůstává pouze u obecného pohledu na potravinářství. Připomíná také dlouhou tradici zemědělské a potravinářské výroby v severní Moravě a českém Slezsku.
Muzeum jako zázemí pro sbírky i návštěvníky
Proměna hal neměla za cíl jen vytvořit nové výstavní prostory. Projekt měl zároveň zlepšit podmínky pro uchovávání, zabezpečení, konzervaci a restaurování sbírkových předmětů a nabídnout místo pro nové akvizice. Výsledkem je bezbariérový depozitárně-expoziční objekt, který spojuje odborné zázemí s návštěvnickým provozem.
Rekonstrukce probíhala od února 2016 do května 2020 a podle oficiálního projektového záznamu si vyžádala celkové náklady 121 807 025 korun. Financování zajistil Integrovaný regionální operační program. Při otevření v září 2020 byla ostravská pobočka označována za první státní muzeum ve městě.
Tip na program v Dolních Vítkovicích
Národní zemědělské muzeum Ostrava najdete na adrese Vítkovice 3033. Běžně bývá otevřené každý den, včetně pondělí, zpravidla od 10 do 18 hodin. Protože se režim může měnit podle akcí v areálu a sezony, vyplatí se před návštěvou ověřit aktuální informace. Děti a mládež do 18 let mají vstup do expozic a výstav zdarma, dospělí zaplatí základní vstupné 150 korun.
Muzeum je součástí Technotrasy a dobře se hodí jako jedna zastávka při delším programu v Dolních Vítkovicích. V okolí se nachází Velký a Malý svět techniky, multifunkční hala Gong i vyhlídková Bolt Tower. Spojení historie hutnictví, zemědělských strojů, potravin a současné architektury tak může nabídnout pestrý den rodinám, milovníkům techniky i návštěvníkům, kteří chtějí poznat méně obvyklou podobu českých muzeí.