Regionem.cz
Objevujte Česko

Křižíkovy pavilony: dočasné stavby, které se staly pevnou součástí Výstaviště

Čtyři bílé pavilony v dolní části pražského Výstaviště měly původně sloužit jen jediné výstavě. Od roku 1991 však obklopují Křižíkovu fontánu, prošly rozsáhlou obnovou a dnes nabízejí nejen výstavní a koncertní prostory, ale také zelené střešní terasy s bistrem a běžeckým okruhem.

2. září 2026, 07:53

Vznikly jako dočasné výstavní haly, ale na Výstavišti Praha stojí už více než třicet let. Křižíkovy pavilony se díky své poloze, jednoduché architektuře a spojení s fontánou staly jedním z výrazných prvků dolní parkové části areálu. Po nedávné rekonstrukci navíc získaly novou funkci: jejich střechy se proměnily ve veřejně přístupné pobytové terasy.

Moderní architektura vedle historického Výstaviště

Soubor tvoří čtyři budovy označené písmeny B, C, D a E. Navrhl je architekt Michal Brix pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991, která navazovala na tradici Zemské jubilejní výstavy z roku 1891. Pavilony tehdy měly být pouze provizorními objekty. Praktické řešení se však osvědčilo natolik, že zůstaly v provozu a postupně se staly trvalou součástí Výstaviště.

Jejich vzhled stojí na jednoduché bíle natřené ocelové konstrukci a prosklených obvodových pláštích. Stavby nepůsobí jako uzavřené haly, ale spíše jako lehké transparentní objekty zasazené do svažitého terénu. Společně s Křižíkovou fontánou vytvářejí amfiteatrální prostor, v jehož pozadí se uplatňuje historický Průmyslový palác.

Krajní pavilony B a E mají každý přibližně 1 900 metrů čtverečních, střední C a D po 844 metrech čtverečních. Celkem tak nabízejí zhruba 5 500 metrů čtverečních vnitřních prostor. Jejich hodnota nespočívá v okázalé monumentálnosti, ale v uměřeném propojení s okolním areálem a v proměnlivosti využití.

Od povodní k rozsáhlé modernizaci

Obnova všech čtyř pavilonů začala v roce 2020 a probíhala postupně. Nejprve se dokončil pavilon D, po něm následovaly B a C a nakonec E. Interiéry byly kompletně vybourány a odstrojeny. Zachována zůstala především ocelová konstrukce se střechou a střední část podlah, která byla opravována po poškození při povodních v roce 2002.

Rekonstrukce přinesla nové rozvody elektřiny, vytápění, chlazení a vzduchotechniku. Prostory lze téměř úplně zastínit, což je důležité při výstavách, projekcích i kulturních akcích. Interiéry nyní pracují s výraznějším industriálním charakterem: výstavní části jsou laděny do černých tónů, technické a hygienické zázemí je světlé a betonové konstrukce zůstávají přiznané.

Samostatnou kapitolou byla obnova střech. Původně zanedbané betonové plochy, místy zatížené problémy s vodou, se postupně proměnily v zelené terasy. Jejich rekonstrukce byla dokončena v červnu 2024 a uzavřela hlavní etapu obnovy pavilonů.

Střecha jako městský park

Revitalizované střechy nabídly více než jen technické vylepšení budov. Na ploše přesahující 8 000 metrů čtverečních vznikly zelené plochy, dřevěné terasy, nové dlážděné části a sportovní povrchy. Zeleň zabírá podle údajů provozovatele 2 144,2 metru čtverečních. Terasy jsou určené k odpočinku, setkávání i pořádání veřejných a soukromých akcí.

Na střeše pavilonu B funguje bistro Terasa 67 a také 132 metrů dlouhý běžecký okruh. Pavilon D doplňuje odpočinková zóna Škoda Gardens a nechybějí ani herní prvky pro děti. Návštěvníci mohou využít posezení v zeleni, pítka, markýzy nebo mlhovače. K zavlažování se používá voda z vlastní studny Výstaviště a systém reaguje na údaje z meteostanice.

Proměna střech má i ekologický význam. Betonová plocha se zmenšila přibližně o 5 000 metrů čtverečních, což má pomáhat zmírňovat efekt tepelného ostrova, zlepšovat místní mikroklima a zpomalovat odtok dešťové vody. Střecha se tak stala novou vrstvou veřejného prostoru, nikoli pouze servisním zázemím budov.

Výstavy, koncerty i běžná návštěva

Křižíkovy pavilony nejsou klasickou památkou s pevnou návštěvní dobou. Jejich vnitřní prostory ožívají podle programu Výstaviště: konají se zde výstavy, veletrhy, koncerty, konference, firemní a soukromé akce i televizní a filmová natáčení. Podle výroční zprávy za rok 2024 patřily k nejvytíženějším místům areálu a hostily více než padesát akcí.

Zelené střešní terasy bývají podle aktuálních informací přístupné denně, s výjimkou termínů vyhrazených pro konkrétní akce. Před návštěvou je proto vhodné ověřit program a případná omezení. Na terasy vedou čtyři schodiště, mimo jiné od Maroldova panoramatu a Goja Music Hall. Bezbariérový přístup může být dočasně omezen kvůli stavebním pracím v areálu.

Křižíkovy pavilony dobře ukazují, jak může původně provizorní architektura překročit plánovanou životnost. Zachovaly si původní konstrukční princip, ale díky modernizaci získaly technické zázemí odpovídající současným výstavám a akcím. V kombinaci s fontánou, Průmyslovým palácem a novými terasami představují zajímavý příklad toho, jak se pražské Výstaviště proměňuje v živý městský areál.

Další objevy v okolí

ADÉLA přiveze do pražského Karlína debutové album PRIMA

Slovenská zpěvačka ADÉLA Jergová zamíří 11. ledna 2027 do Fora Karlín. Pražské vystoupení bude součástí evropského The Red Bottoms Tour a nabídne jednu z prvních příležitostí slyšet naživo její debutové album PRIMA, s nímž mladá umělkyně vstupuje na mezinárodní popovou scénu.

2. září 2026, 08:37 Číst článek