Jak vypadal venkovský život, když se střídala práce na poli s rodinnými slavnostmi a řemeslo se dědilo z generace na generaci? Odpovědi nabízí Národopisné muzeum Národního muzea, známé jako Musaion. Sídlí v Letohrádku Kinských v Kinského zahradě a jeho stálá expozice přibližuje kulturu českého, moravského a slezského venkova od 18. století do první poloviny 20. století.
Od šlechtického letohrádku k muzeu
Budovu na úbočí Petřína nechal vystavět kníže Rudolf Kinský. Pozemky zde rodina začala kupovat v roce 1826 a samotný klasicistní letohrádek vznikl v letech 1827 až 1831 podle projektu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Kinským sloužil do roku 1901. Dnes je právě kontrast mezi někdejším šlechtickým sídlem a předmětem muzejního zájmu jedním z půvabů návštěvy: za reprezentativní fasádou se vypráví o každodennosti lidí, jejichž život se odehrával daleko od podobných paláců.
Národopisné muzeum zde otevřelo veřejnosti v roce 1903. Jeho počátky souvisejí se sbírkami Národopisné výstavy českoslovanské, která se v Praze konala roku 1895. V roce 1922 se muzeum stalo součástí Národního muzea. Současná expozice Musaionu, připravená podle koncepce Jiřiny Langhammerové, byla otevřena v roce 2005.
Život všední i slavnostní
Stálá expozice nazvaná Česká lidová kultura skládá obraz venkova z mnoha vrstev. Návštěvník se seznamuje s bydlením, tradičními řemesly, oděvem i zvyky. Kroj tu není jen ozdobným symbolem kraje: patří do širšího příběhu o tom, jak lidé žili, pracovali a prožívali významné okamžiky roku i rodinného života.
Právě propojení každodennosti se slavnostmi dává expozici její šíři. Lidová kultura není představena pouze jako soubor barevných krojů a obřadů, ale jako způsob života utvářený prostředím, prací a místními tradicemi. Muzeum tak nabízí příležitost vnímat rozdíly mezi jednotlivými oblastmi českých zemí a zároveň hledat společné prvky. Období od 18. století do první poloviny 20. století ukazuje, jak se podoba venkova v čase proměňovala.
Velké sbírky a živá kultura
Národopisné oddělení Národního muzea spravuje přibližně 200 000 sbírkových předmětů. Stálá expozice je proto jen jedním z možných pohledů na rozsáhlý materiál, který dokumentuje lidovou kulturu. Muzeum vedle ní připravuje krátkodobé výstavy a programy, jež tradice představují také prostřednictvím živých aktivit. Patří k nim například folklorní večery, řemeslné kurzy nebo taneční programy.
Takový přístup může návštěvu obohatit o zkušenost, kterou samotné vitríny nabídnout nemohou: lidová kultura se neukazuje jen jako něco minulého, ale také jako soubor dovedností a zvyků, které lze předávat a znovu poznávat. Konkrétní program i dočasné výstavy se v průběhu roku mění, proto je dobré před návštěvou ověřit aktuální nabídku muzea.
Muzeum jako zastávka na procházce
Letohrádek najdete na adrese Kinského zahrada 98 v Praze 5. Návštěvu lze snadno spojit s procházkou rozlehlou Kinského zahradou a svahem Petřína. Právě okolí pomáhá vnímat muzeum v širších souvislostech: z klidného parku se vstupuje do budovy, která připomíná pražskou šlechtickou minulost, zatímco její sbírky obracejí pozornost k venkovskému životu.
Musaion je tak zajímavým cílem pro každého, koho baví poznávat dějiny skrze konkrétní předměty, oděvy a zvyklosti. Aktuální otevírací dobu a návštěvní podmínky je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit. Procházka zahradou pak může návštěvu přirozeně prodloužit — od muzejních příběhů až k zelenému svahu nad Smíchovem.