Olbram Zoubek patří k nejvýraznějším českým sochařům 20. století. Výstava v Centru současného umění DOX však jeho dílo nepředstavuje prostřednictvím řady bronzových nebo kamenných plastik. Do popředí staví fotografii a osobní svědectví. Návštěvník tak Zoubka poznává v ateliéru, při vernisážích i mezi lidmi, kteří utvářeli jeho umělecké a společenské okolí.
Sochař zachycený v prostředí svých přátel
Projekt Olbram Zoubek a přátelé připravil Archiv výtvarného umění ve spolupráci s Nadačním fondem Kmentová Zoubek. Koná se od 5. června do 4. října 2026 v prostoru Archivu výtvarného umění v prvním patře DOXu.
Nejde o klasicky pojatou životopisnou výstavu. Fotografie od řady autorů sledují Zoubkův každodenní život, jeho pracovní zázemí i výstavní provoz, v němž se pohyboval. Ateliér zde není jen místem, kde vznikají sochy, ale také prostorem setkávání. Vernisáže a galerie zase připomínají, že umělecká historie nevzniká pouze v muzeích, nýbrž také v osobních vztazích, debatách a dlouhodobých spolupracích.
Od VŠUP k veřejným realizacím
Olbram Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Josefa Wagnera, kde se setkal s řadou budoucích osobností poválečného umění. Mezi jeho spolužáky patřili například Eva Kmentová, Zdeněk Palcr, Vladimír Janoušek, Věra Havlová nebo Alina Szapocznikowa.
Právě vztah s Evou Kmentovou patří k důležitým kapitolám jeho života i tvorby. V letech 1952 až 1980 byli manželé a společně působili také ve výtvarných skupinách Trasa a Nová skupina. Výstava v DOXu proto může být vnímána i jako pohled na širší uměleckou generaci, která hledala vlastní cesty v českém poválečném prostředí.
Zoubek se výrazně zapsal také do veřejného prostoru a architektury. K jeho známým realizacím patří posmrtná maska Jana Palacha, kterou sejmul 19. ledna 1969, a náhrobek na Olšanských hřbitovech. Původní náhrobek z roku 1970 byl odstraněn a zničen Státní bezpečností, nový odlitek podle původního sádrového modelu byl osazen v roce 1990. Významnou část jeho práce představovalo rovněž restaurování, například obnova sgrafit litomyšlského zámku.
Výstava spojená s pamětí českého umění
Výběr místa není náhodný. Olbram Zoubek patřil k přátelům a podporovatelům Galerie H v Kostelci nad Černými lesy. Tu v roce 1983 založili bratři Jiří a Zdenek Hůlovi v rodinném domě. Během několika let se tam uskutečnila pracovní setkání a výstavy stovek umělců. V roce 1984 zde vznikl Studijní archiv Galerie H, který se stal předchůdcem dnešního Archivu výtvarného umění.
Archiv dnes uchovává rozsáhlý nevýběrový soubor materiálů k modernímu a současnému českému a slovenskému výtvarnému umění. Patří mezi ně katalogy, pozvánky, knihy, časopisy, plakáty, fotografie i další dokumenty. Jeho informační systém abART navíc propojuje údaje o umělcích, výstavách, institucích a archiváliích. Výstava věnovaná Zoubkovi tak současně ukazuje, jak se uchovává kulturní paměť mimo hlavní muzejní sbírky.
Prakticky v DOXu
Výstava je k vidění v Centru současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7, v prvním patře v prostoru Archivu výtvarného umění. Podle aktuálních údajů DOXu bývá otevřena od středy do pátku mezi 12. a 18. hodinou, o víkendech od 11 do 19 hodin; v pondělí a úterý je zavřeno. Před návštěvou je vhodné ověřit případné změny režimu.
Samostatný vstup do Archivu výtvarného umění a na tuto výstavu je zdarma a nevyžaduje vstupenku do hlavních galerijních prostor DOXu. Návštěva se tak hodí i jako kratší zastavení při poznávání Holešovic a zdejší kulturní scény. Samotný DOX vznikl v roce 2008 v bývalém továrním areálu a vedle výstav nabízí také prostory DOX+, knihkupectví, design shop nebo vzducholoď Gulliver.
Výstava Olbram Zoubek a přátelé připomíná umělce, který zemřel 15. června 2017 v Praze, bez monumentálního gesta. Místo toho skládá jeho portrét z pracovních okamžiků, setkání a stop, které po sobě zanechal v českém uměleckém prostředí. Právě v tom spočívá její největší síla: známou osobnost představuje jako člověka zasazeného do konkrétní doby, míst a vztahů.