Jen málokteré pivovarské muzeum nabízí pohled na historii a současnou výrobu v jednom návštěvnickém zážitku. Pivovarské muzeum Ostravar se nachází přímo v areálu pivovaru na Hornopolní v Ostravě-Moravské Ostravě. Návštěvník tu neprochází pouze mezi exponáty, ale během prohlídky sleduje také části skutečného provozu, v němž se pivo vyrábí dodnes.
Od měšťanského pivovaru k průmyslovému podniku
Ostravská pivovarská tradice má kořeny nejméně v letech 1842 až 1843. Tehdy vznikl v Pivovarské ulici za starou radnicí nový měšťanský pivovar, jehož projekt připravil stavitel Florian Biefel. Právě tento podnik představuje starší kapitolu příběhu, který se později přesunul do rozsáhlejšího průmyslového areálu na Hornopolní.
Tam byl založen Český akciový pivovar v Moravské Ostravě. Jeho ustavující valná hromada se konala 24. října 1897 a první pivo se začalo vařit následujícího roku. Dokončení pivovaru se uvádí k 16. květnu 1898, první výstav pak připadá na 4. září téhož roku. Plný provoz se rozvinul v roce 1899, kdy byla otevřena také pivovarská restaurace.
Pivo jako součást hospodářského a národnostního soupeření
Vznik Českého akciového pivovaru nebyl jen technickou nebo podnikatelskou událostí. Ostrava na konci 19. století rychle rostla a v jejím hospodářském i společenském životě se střetávaly české a německé zájmy. Nový podnik měl být českou konkurencí pivovaru Markuse Strassmanna, který měl při zásobování ostravských hostinců velmi silné, téměř monopolní postavení.
Historie místního piva tak dobře ukazuje, že pivovar býval mnohem víc než výrobní závod. Ovlivňoval síť hostinců, obchodní vztahy i každodenní život města. Značka, která se stávala součástí místní identity, současně odrážela proměny Ostravy v průmyslové centrum.
Prohlídka vede skutečným provozem
Trasa Pivovarského muzea Ostravar je zajímavá především tím, že návštěvník postupuje výrobními částmi pivovaru. Začíná u varny, kde se připravuje mladina, a pokračuje přes spilku a ležácké tanky. Následuje pohled do filtrárny a do stáčírny sudů i lahví. Jednotlivé úseky pomáhají pochopit, jak na sebe navazují kroky od vaření přes kvašení a zrání až po přípravu piva k distribuci.
Provozní část prohlídky zároveň připomíná, že pivovar není skanzenem. Technologie, tempo výroby i podoba jednotlivých pracovišť odpovídají současnému fungování podniku, který navazuje na dlouhou tradici spodně kvašených piv. Ostravar dnes vyrábí například piva Ostravar 12, Mustang a Ostravar Original, vedle nichž se objevují také limitované speciály.
Stará varna jako vstup do minulosti
Závěr prohlídky patří staré varně, v níž je umístěna muzejní expozice. Ta mapuje dějiny pivovaru i samotnou výrobu piva a ukazuje, jak se měnily způsoby balení, přepravy a propagace. K vidění jsou pivní obaly, etikety, dobové fotografie, předměty spojené s výrobou sudů a také přepravní sklenice z 20. a 30. let 20. století.
Technické památky zde doplňuje každodenní stránka pivovarnictví. Historické obaly a reklamy vypovídají o tom, jak se pivo dostávalo z výrobního závodu k hostinským a zákazníkům. Staré vybavení zase ukazuje rozdíl mezi řemeslnými postupy minulosti a dnešní průmyslovou výrobou. Součástí návštěvy bývá také ochutnávka piva, která prohlídku obvykle uzavírá.
Pivovar poznamenala válka i poválečné proměny
Vývoj areálu nebyl nepřerušený. Za druhé světové války byl částečně poškozen bombardováním a po skončení války se dočkal obnovy. V roce 1942 došlo k násilnému spojení ostravských pivovarů a vaření na Hornopolní bylo na určitou dobu zastaveno. Po poškození varny Strassmannova pivovaru se výroba na Hornopolní znovu obnovila. Další významná rekonstrukce areálu proběhla v 60. letech 20. století.
Od roku 1997 je pivovar Ostravar součástí společnosti Pivovary Staropramen, a. s. Návštěva muzea tak nabízí pohled na několik vrstev ostravské historie: na měšťanské pivovarnictví 19. století, průmyslový rozvoj města, soupeření místních podniků i současný potravinářský provoz.
Prakticky před návštěvou
Pivovarské muzeum je součástí areálu Ostravaru na adrese Hornopolní 57 v Ostravě. Prohlídku je vhodné předem ověřit a objednat u provozovatele, protože dostupné starší turistické materiály nemusí odpovídat dnešnímu režimu. Aktuálně je proto dobré zjistit také podmínky vstupu, délku prohlídky, případný minimální počet návštěvníků, věkové omezení a možnosti degustace.
Protože trasa vede fungujícím výrobním areálem, nejde o běžnou návštěvu klasického muzea. Právě spojení technického provozu, místní historie a ochutnávky ale dává prohlídce její největší kouzlo.