Panenka s porcelánovou hlavou, skleněnýma očima a lidskými vlasy patří k nejstarším kouskům ve sbírce Jiřiny Havlové. Je datovaná rokem 1905 a dochoval se k ní také dopis, který přibližuje příběh její původní majitelky z období druhé světové války. Právě propojení historických hraček s lidskými osudy dává Muzeu panenek v Plzni osobitý charakter.
V ateliéru v Purkyňově ulici se návštěvníci mohou setkat s panenkami různých podob i období. Vedle starožitných jsou tu retro, umělecké a realistické modely. Muzeum tak není jen přehlídkou hraček, ale také místem, kde se ukazuje, jak se měnil jejich vzhled a jakou roli měly v domácnostech a dětských vzpomínkách.
Sbírka, která se stále proměňuje
Jiřina Havlová se panenkám věnuje od roku 2006 a muzeum v Purkyňově ulici otevřela v roce 2020. Velikost její sbírky se v průběhu let měnila a veřejně uváděné počty se vztahují k různým obdobím. Nelze je proto chápat jako aktuální počet kusů vystavených v Plzni. Expozice se obměňuje, takže při různých návštěvách mohou být k vidění jiné panenky.
Rozmanitost sbírky umožňuje všímat si nejen materiálů a řemeslného zpracování, ale i proměn módy a představ o dětské hračce. Některé panenky působí jako pečlivě uchované rodinné památky, jiné jako ukázka výtvarného přístupu nebo snahy co nejvěrněji napodobit skutečné dítě. Každá z nich přináší jiný pohled na dobu, ve které vznikla.
Opravna, kde se řeší i chybějící střepy
Výstavní část doplňuje opravna, která muzeu dává praktický rozměr. Jiřina Havlová přijímá starožitné i moderní panenky a podle rozsahu poškození řeší jejich vzhled, funkční mechanismy nebo chybějící části. Pokud se u porcelánové panenky nedochovaly všechny střepy, může vytvořit formu a odlít náhradní díl. Cena opravy se odvíjí od konkrétního stavu hračky.
Restaurátorská práce přitom nekončí samotnou opravou. Havlová šije oblečení podle dochovaných vzorů a vyrábí také dobově laděné botičky. Kožené boty tvaruje na kopytě, aby odpovídaly velikostí i stylem panence, pro kterou jsou určené. Návštěvník tak může poznat i méně viditelnou část péče o sbírku: trpělivé ruční práce, díky níž se hračka může znovu přiblížit své původní podobě.
Hamiro jako kapitola české výroby
Název Hamiro v souvislosti s plzeňským muzeem může napovídat, že jde o expozici věnovanou jediné značce. Přesnější je ale označení Muzeum panenek Plzeň; Hamiro je jedním z českých výrobců, kteří se objevují v širších souvislostech sbírky a v encyklopedii Jiřiny Havlové Česká panenka. Ta se věnuje také značkám Gumotex, Dubena nebo Technoplast.
Hamiro vyrábělo hračky v Rokycanech, a to plyšové i plastové. Zájem o tuto značku pomohl Havlovou přivést k příběhům českých výrobců a k práci na encyklopedii. Muzeum tak může být zajímavé i pro ty, kdo si chtějí připomenout domácí hračkářskou výrobu, nejen pro sběratele porcelánových panenek.
Návštěva po domluvě
Ateliér najdete na adrese Purkyňova 29 v Plzni. Návštěvu je vhodné předem telefonicky rezervovat, protože muzeum uvádí prohlídky po dohodě; aktuální podmínky je proto dobré ověřit přímo u provozovatelky. Pokud máte doma poškozenou panenku, lze se předem domluvit také na konzultaci opravy.
Pro rok 2026 muzeum avizuje Festival panenek, který se má konat 10. a 11. října v plzeňské Měšťanské Besedě. Jde o samostatnou akci mimo ateliér v Purkyňově ulici. Mezi ohlášenými tématy jsou například BJD panenky, reborny, mohéroví medvídci a kočárkování; před cestou je vhodné ověřit, zda se termín či program nezměnily.