Rabí si většina návštěvníků spojí s husitskými válkami, rozsáhlou zříceninou a příběhem Jana Žižky, který měl při obléhání hradu přijít o druhé oko. Hrad nedaleko Sušice však ukrývá ještě jiný pozoruhodný svět. V jeho podzemí se během podzimních a zimních měsíců scházejí netopýři a dlouhodobá pozorování na místě zaznamenala celkem dvanáct druhů.
Právě spojení historie, přírody a geocachingu dává výletu na Rabí další rozměr. V areálu je od roku 2017 umístěna keška Drákula Rabí, která patří do série S Drákulou v netopýřím světě. Hledači při ní neobjevují jen schránku, ale také se dozvídají něco o životě živočichů, kteří si za své útočiště vybrali staré hradní zdivo.
Pod sklepením se skrývá cenné zimoviště
Netopýří úkryty na Rabí jsou sledovány už od roku 1958. Zvířata využívají především systém sklepů vytesaných ve skále. Pravidelně se objevují také v takzvané lednici – malé síni několik metrů pod úrovní horního nádvoří. Pro netopýry představuje podzemí vhodné místo s relativně stabilními podmínkami, kde mohou přečkat období nedostatku potravy.
Nejpočetnějším zimujícím druhem bývá netopýr dlouhouchý. V některých letech zde odborníci zaznamenali až dvacet jedinců. Pravidelně se objevuje také netopýr velký, obvykle v počtu pěti až deseti kusů. V menších počtech byli na Rabí zjištěni například netopýr černý a netopýr ušatý.
Druhová pestrost je přitom dlouhodobá, nikoli záruka stejného výsledku při každé návštěvě. Na Rabí byl v minulosti zaznamenán také vrápenec malý a v roce 2017 mimořádně vrápenec velký, v České republice velmi vzácný druh. Jeho nález souvisel se zatoulaným jedincem z jižnější oblasti rozšíření, nejde tedy o běžnou součást zdejší zimující populace.
Keška, která propojuje hrady a ochranu přírody
Drákula Rabí je malá tradiční keš a součást tematické série, která propojuje deset hradů, zámků a klášterů se skutečným výskytem netopýrů. U každé schránky čeká hráče příběhové poselství a otázka zaměřená na biologii nebo způsob života těchto nočních savců. Série tak funguje jako nenápadná přírodovědná hra pro návštěvníky, kteří by se k tématu jinak možná nedostali.
Při nalezení všech deseti původních keší lze navíc sestavit tajenku. Jednotlivá písmena vedou ke jménu badatele z 18. století. Do konce roku 2024 navštívilo celou sérii téměř třináct tisíc hledačů. Tento počet se vztahuje k celé sérii, nikoli pouze k rabské keši.
Hradní výlet s výhledem i historií
Rabí pravděpodobně založili páni z Rýzmberka v první polovině 14. století, přesné počátky stavby však zůstávají částečně nejasné. Podle Národního památkového ústavu jde o nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách. Pozornost si zaslouží také důmyslný obranný systém, který patřil k nejvyspělejším ve své době v Evropě.
Návštěvníci si mohou vybrat okruhy zaměřené na palác, věž, nádvoří nebo hradní sklepení. Fyzická náročnost návštěvy je hodnocena jako střední, protože areál tvoří svažitý a kamenitý terén se schody. Hrad není plně bezbariérový. Rabí leží přibližně mezi Sušicí a Horažďovicemi; od železniční stanice Žichovice vede k hradu asi tříkilometrová trasa po žluté turistické značce. K místu míří také cyklotrasa číslo 2084.
Netopýry je lepší chránit než hledat
Geocaching může návštěvu zpestřit, nesmí však vést k prohledávání uzavřených prostor. Zimující netopýři potřebují klid a opakované vyrušení pro ně může znamenat značný výdej energie. Během hlubokého zimního spánku se jejich tělesná teplota snižuje přibližně o třicet stupňů a zpomaluje se dýchání i srdeční činnost. Zvířata v tomto úsporném režimu přežívají z tukových zásob.
Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální stav keše a pravidla přístupu v jejím listingu. Návštěva schránky neznamená vstup do nepřístupných sklepů ani fotografování netopýrů. Prohlídku hradu je nejlepší spojit s pozorným vnímáním místa: Rabí není jen působivá památka, ale také živý úkryt vzácných a citlivých obyvatel.