Tradičně se uvádí, že teplické lázně sahají až do 12. století. Oficiální historie lázní spojuje jejich počátky s rokem 1154, kdy měla královna Judita u teplých pramenů založit benediktinský klášter se špitálem. Lázně se proto prezentují jako jedny z nejstarších v Česku i ve střední Evropě. Ať už se na toto označení díváme jakkoli, Teplice dodnes nabízejí mimořádně působivou ukázku města, jehož podoba vyrostla kolem léčivých pramenů.
Od pramenů k reprezentativním lázeňským domům
Důležitým mezníkem byl rok 1580, kdy v Teplicích vznikly první kamenné lázeňské domy. Postupně sem mířili šlechtici, panovníci, umělci i další významní hosté a město získávalo stále reprezentativnější tvář. Lázeňská architektura tu přitom není jen dekorací pro návštěvníky. Historické budovy, parky, kolonádní prostory i dnešní léčebná zařízení stále souvisejí s fungováním lázeňského provozu.
Mezi nejvýraznější objekty patří Lázeňský dům Beethoven, Císařské lázně, Kamenné lázně, Vojenské lázně a Nové lázně. Každý z nich připomíná jinou etapu vývoje lázeňského města. Některé budovy slouží především léčbě nebo ubytování, takže nemusí být běžně přístupné jako klasické památky. I při procházce kolem nich je ale dobře patrné, jak důležitou roli lázně v Teplicích hrají.
Beethoven, Sissi a galerie slavných hostů
Teplice navštívila řada osobností evropských dějin. Patřili mezi ně ruský car Petr I. Veliký, císařovna Alžběta Bavorská známá jako Sissi nebo skladatel Ludwig van Beethoven, který zde pobýval v letech 1811 a 1812. Jejich přítomnost nebyla jen společenskou událostí. Slavní hosté pomáhali vytvářet pověst Teplic jako místa, kde se setkávala aristokracie, kultura a lázeňský život.
Stopy těchto návštěv lze hledat v Lázeňské uličce. Venkovní expozice Královská galerie hostů připomíná osobnosti spojené s teplickými lázněmi. Pamětní desky upozorňují mimo jiné na Beethovenův pobyt v domě Zlaté slunce nebo na Josefa Dobrovského, který pobýval v domě Pelikán. Procházka touto částí města tak získává další vrstvu: za fasádami a názvy domů se objevují konkrétní příběhy lidí, kteří Teplice navštívili.
Botanická zahrada jako zelená zastávka
Pokud chcete lázeňskou procházku doplnit o přírodu, vydejte se do botanické zahrady v ulici Josefa Suka. Na ploše přibližně tří hektarů představuje tisíce druhů rostlin a nechybí ani živočichové. Největším lákadlem je tropický skleník Tropicana, kde se návštěvník během chvíle ocitne v prostředí odlišném od severočeského města.
Venkovní expozice se proměňují podle sezony a zahrada pořádá také výstavy, komentované prohlídky, koncerty a další tematické programy. Areál je z větší části bezbariérový; skleník Tropicana a hlavní cesta jsou přístupné i návštěvníkům na vozíku, některé šlapákové cesty a vyhlídková lávka však mají omezení. Zastávka městské dopravy Botanická zahrada se nachází přímo u vstupu.
Za Casanovou na zámek Duchcov
Jedním z nejlepších výletů z Teplic je zámek Duchcov, vzdálený přibližně osm kilometrů. Je spojen s rodem Valdštejnů a především s Giacomem Casanovou, který zde strávil posledních třináct let života a sepsal své paměti. Zámek byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou.
Návštěvní trasy se věnují Valdštejnům, Casanovovi, Reinerově fresce i antickým památkám. K prohlídce patří také zámecký park s Knížecí zahradou a sfingovým rybníčkem. Duchcov tak nabízí jiný typ zážitku než Teplice: místo lázeňské promenády přichází aristokratické sídlo, zahrada a příběh muže, jehož život se stal součástí evropské kulturní paměti.
V širším okolí lze podle času a aktuální přístupnosti zamířit také ke hradu Krupka, zřícenině Kyšperk nebo ke zřícenině Kostomlaty, známé rovněž jako Sukoslav. Před cestou je vhodné ověřit návštěvní režim jednotlivých areálů. Teplice ale dobře fungují i bez velkého plánování: lázeňské domy, galerie hostů, botanická zahrada a blízký Duchcov vytvoří pestrý program na víkend i kratší výlet.