Na třeboňském zámku se na podzim 2026 potkají příběhy dvou významných šlechtických rodů. Trojice sobotních přednášek připomene Rožmberky a Schwarzenbergy, proměny jejich panství i osobnosti, které ovlivnily dějiny jižních Čech. Každý večer nabídne samostatné téma a koná se ve Schwarzenberském sále od 17.00 do 18.30.
Od poválečného zákona k osudům schwarzenberského majetku
Cyklus zahájí v sobotu 10. října přednáška Lex Schwarzenberg. Osudy majetků hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Tématu se ujme Bc. Simona Jandová. Název odkazuje k zákonu, na jehož základě byl po druhé světové válce majetek Schwarzenbergů zestátněn. Nejde tedy jen o dějiny šlechtického rodu, ale také o zásadní proměnu vlastnictví a další osud rozsáhlého majetku.
Právě v Třeboni má toto téma přirozené místo. Zámek byl od roku 1660 v držení Schwarzenbergů a město se stalo jejich prvním oficiálně drženým českým statkem. Přestože nešlo o hlavní rodovou rezidenci, zámek sloužil k rodinným setkáním a mezi lety 1895 až 1922 také jako vánoční rezidence.
Orlík jako příběh sídla nad Vltavou
O dva týdny později, v sobotu 24. října, se pozornost přesune k jednomu z nejvýraznějších jihočeských zámků. Přednáška Orlík v běhu staletí. Příběh novogotické perly nad Vltavou, kterou povede Matouš Mlčkovský, představí Orlík v historických proměnách.
Zařazení Orlíku do třeboňského programu připomíná, že dějiny šlechtických sídel nelze vnímat izolovaně. Majetky, rodové vazby i změny stavební podoby vytvářejí širší příběh jižních Čech. Posluchači tak mohou během jednoho podzimního cyklu sledovat nejen Třeboň, ale také další významné místo spojené se Schwarzenbergy.
Anna z Rogendorfu a poslední Rožmberkové
Třetí večer nabídne v sobotu 7. listopadu pohled na osobnost z rožmberských dějin. Přednáška Obyčejně neobyčejná Anna z Rogendorfu. Matka posledních Rožmberků představí ženu, jejíž život byl spojen s rodem, který zásadně ovlivnil podobu jižních Čech. Přednášet bude Mgr. Kristina Popelka, vedoucí oddělení Správy fondů a sbírek Český Krumlov ve Státním oblastním archivu Třeboň.
Téma vhodně doplňuje příběh samotného zámku. Třeboňské sídlo vzniklo přestavbou staršího panského domu a po požáru v roce 1562 získalo rozsáhlou renesanční podobu podle návrhů Antonia Ericery. Roku 1602 se sem přestěhoval poslední Rožmberk Petr Vok se svým dvorem. Na zámek přenesl také knihovnu, umělecké sbírky a rodový archiv; podle údajů zámku s ním přišlo více než 140 lidí.
Zámek, kde se uzavřel rožmberský příběh
Petr Vok zemřel 5. listopadu 1611 přímo na třeboňském zámku. Po jeho smrti přešlo panství nejprve na Švamberky a později, v roce 1660, na Schwarzenbergy. Třeboň tak v sobě spojuje poslední kapitolu rožmberské éry i dlouhé období schwarzenberské správy.
Historický kontext lze při návštěvě doplnit procházkou zámeckým parkem. Jeho počátky sahají do roku 1602, kdy jej Petr Vok založil jako renesanční zahradu. Schwarzenbergové jej od roku 1674 dále upravovali a na začátku 19. století získal krajinářský charakter. V okolí zámku se nabízí také návštěva Schwarzenberské hrobky, jejíž aktuální provoz je však vhodné ověřit samostatně.
Všechny tři přednášky se uskuteční ve Schwarzenberském sále státního zámku Třeboň na adrese Zámek 115. Podle zveřejněného programu není nutná rezervace a vstupné v něm není uvedeno. Před cestou je proto vhodné zkontrolovat aktuální organizační informace u pořadatele. Zámek lze kontaktovat na telefonu +420 384 721 193 nebo e-mailem na trebon@npu.cz.