Než hladina Slapské a Štěchovické přehrady proměnila zdejší údolí, měla Vltava jinou podobu a jiný rytmus. Podobu řeky i života v jejím okolí dnes přibližuje Muzeum staré Vltavy v Chotilsku. Ve stejné opravené hospodářské usedlosti sídlí také Muzeum balónového létání, takže se tu potkává příběh krajiny, která zmizela pod vodou, s dějinami lidské snahy vznést se do vzduchu.
Řeka před přehradami
Stálá expozice Muzea staré Vltavy se nachází v podkroví usedlosti a zabírá přibližně 200 metrů čtverečních. Zaměřuje se na úsek mezi Zvíroticemi a někdejšími Svatojánskými proudy, tedy na krajinu v podobě, kterou zásadně změnilo budování přehrad. Nejde jen o vyprávění o řece samotné: muzeum ukazuje, jak se kolem ní žilo a pracovalo.
Čtrnáct tematických částí připomíná pravěké osídlení, obce a osady později zatopené, plavení dřeva i těžbu a zpracování zlata. Pozornost dostává také kámen z okolních lomů. Jednotlivá témata skládají obraz území, v němž se přírodní podmínky promítaly do každodenního života, obživy i podoby sídel.
Výrazným exponátem je velký model Vltavy v úseku od Zvírotic ke Svatojánským proudům. Pomáhá představit si průběh řeky a její okolí v době před přehradami. Expozici doplňují archeologické nálezy a samostatná část věnovaná Svatojánským proudům, místu, které mělo v krajině i její paměti zvláštní význam. Právě model může návštěvníkovi pomoci lépe porozumět tomu, co se z mapy a dnešního pohledu na vodní hladinu vyčíst nedá.
Proměněná krajina a její paměť
Příběh staré Vltavy není pouze o tom, co voda zakryla. Je také o práci lidí, kteří se přizpůsobovali řece a využívali její možnosti. Plavení dřeva, dobývání zlata nebo lámání kamene připomínají hospodářské činnosti, které byly s tímto územím spojené. Expozice tak může být zajímavá i pro ty, kdo chtějí poznat, jak se česká krajina měnila nejen přírodními procesy, ale také lidskými zásahy.
Svatojánské proudy představují jeden z konkrétních bodů, k nimž se muzeum vrací. Dnes se jejich někdejší podoba návštěvníkům neukazuje tak, jako by ji bylo možné jednoduše spatřit v terénu. O to důležitější je připomínat ji prostřednictvím modelu, nálezů a vyprávění o životě v údolí. Muzeum nabízí způsob, jak si při výletě k Vltavě položit otázku, co všechno se skrývá za dnešní podobou přehradní krajiny.
Od údolí k balónům
Druhé muzeum v areálu mění měřítko i perspektivu. Muzeum balónového létání se věnuje vývoji balonářství v Čechách, který sleduje od Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Vedle příběhu řeky, pevně spojeného s konkrétním místem, tak návštěvníka čeká pohled na vývoj létání a na techniku, která lidem otevřela nový způsob pohledu na krajinu.
Společné umístění obou expozic působí přirozeně i překvapivě zároveň. Jedna připomíná svět, který změnila voda, druhá lidské pokusy překonat zemi a vznést se nad ni. Pokud vás láká samotný vyhlídkový let balónem, provozovatel uvádí, že letenky platí také jako vstupenky do muzea; konkrétní podmínky je vhodné ověřit přímo u něj.
Co vědět před návštěvou
V areálu najdete vedle muzeí také informační centrum, galerii a památník profesora Františka Drtiny, místního rodáka. Objekt je podle Hornického muzea Příbram přístupný i vozíčkářům. Muzeum staré Vltavy provozuje Hornické muzeum Příbram ve spolupráci s obcí Chotilsko a Podblanickým muzeem ve Vlašimi.
Muzeum najdete na adrese Chotilsko 14, 262 03 Nový Knín; poštovní označení Nový Knín přitom nemění skutečnost, že jde o obec Chotilsko. Otevírací doba se může měnit, proto je před cestou rozumné ověřit aktuální provoz u muzea. Podle zveřejněných informací lze skupinové návštěvy mimo běžnou dobu domluvit předem, platí se v hotovosti a parkování je zdarma. Návštěvu tak lze pojmout jako zastavení u příběhů, které ukazují zdejší krajinu z nečekaných úhlů: zpod někdejší hladiny i z výšky balónového koše.