Wirikuta není jen vzdálená krajina v severním Mexiku. Pro národ Wixárika představuje živé posvátné území, kam po staletí směřují poutě, obřady a předávání znalostí. Právě o této krajině, tradičním léčitelství a současném výzkumu psychedelických látek se bude mluvit ve středu 16. září 2026 v pražském centru Avati.
Večer o tradici, medicíně i krajině
Program začne v 18 hodin a podle pořadatelů spojí přednášku s projekcí a následnou diskusí. Hostem má být Eduardo Guzmán Chávez, představovaný jako šaman, léčitel a autor projektu obnovy Tanque Valentín ve Wirikutě. Tyto údaje vycházejí z anotace akce, proto je vhodné vnímat je jako představení hosta pořadateli.
Hlavním tématem nebude pouze peyotl, známý také jako hikuri nebo jícuri. Pozornost se zaměří na širší souvislosti: na wixárickou kosmologii, vztah ke krajině, ochranu domorodých komunit a na to, jak se tradiční zkušenost potkává s moderní psychedelickou medicínou. Právě toto propojení může být zajímavé i pro návštěvníky, kteří se o psychedelika zajímají spíše z kulturního, vědeckého nebo ekologického hlediska.
Wirikuta jako cesta, ne izolované místo
V představách Wixáriků je Wirikuta posvátnou krajinou spojenou se vznikem světa a zrozením Slunce. Poutní tradice připomíná vztah člověka ke kukuřici, jelenovi, orlu skalnímu, ohni a peyotlu. Starší členové komunity při cestách předávají mladším znalosti prostřednictvím vyprávění, písní, tance, výtvarného umění a obřadů.
Nejde přitom o jednu památku nebo jedinou pouštní oblast. Wixárická posvátná trasa k Wirikutě tvoří sériový celek o dvaceti částech, který se táhne severním a středním Mexikem na více než 500 kilometrech. Prochází různými ekologickými oblastmi a spojuje přírodní prvky s rituálními místy a kulturní pamětí. V roce 2025 byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
Mezinárodní uznání zároveň upozornilo na problémy, jimž krajina čelí. Patří k nim těžba, zemědělské a průmyslové projekty, urbanizace, omezený přístup přes soukromé pozemky i nevhodně vedený turismus. Ohrožený je také samotný peyotl a způsob jeho tradičního získávání. Ochrana Wirikuty proto neznamená jen péči o přírodu, ale také ochranu jazyka, obřadů, identity a živého kulturního dědictví.
Peyotl mezi obřadem a klinickým výzkumem
Peyotl je kaktus obsahující meskalin, látku s psychoaktivními účinky. Ve wixárické tradici má náboženský a léčebný význam a je součástí širšího duchovního rámce. Nelze jej proto jednoduše ztotožnit s rekreačním užíváním psychedelik v evropském prostředí ani s tím, jak o psychedelické terapii hovoří současná medicína.
Vědecký výzkum dnes zkoumá možné využití psychedelických látek například u deprese, úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy nebo závislostí. Jde však stále o rozvíjející se oblast. Výsledky kontrolovaných studií nelze automaticky přenášet na nelegální či neregulované užívání. Významnou roli hraje konkrétní látka a dávka, zdravotní stav, psychické rozpoložení i prostředí. Mezi krátkodobé obtíže mohou patřit nevolnost, bolest hlavy, úzkost nebo změny krevního tlaku.
Pražská diskuse tak může otevřít i důležitou otázku, jak o psychedelikách mluvit bez zjednodušování. Tradiční wixárické obřady nejsou alternativou ke klinické léčbě a klinický výzkum zase nemůže nahradit kulturní a duchovní význam, který má peyotl pro konkrétní komunitu.
Praktické informace k návštěvě
Akce se uskuteční v centru Avati na adrese Kobrova 3354/5 v Praze 5 – Smíchově. Začátek je naplánován na středu 16. září 2026 v 18 hodin. Vstupné je podle aktuální anotace uvedeno v rozmezí 200 až 300 korun, před návštěvou je proto dobré ověřit aktuální stav vstupenek a případné změny programu.
Avati se zaměřuje na semináře, kulturní program, sdílení a další skupinová setkání. Prostor má podle svého představení velký a malý sál, technické zázemí, šatny, sprchy, kuchyňku i parkování. Organizátoři avizují přednášku, promítání a diskusi; nejde o veřejný obřad ani o oznámené podávání peyotlu či jiné psychoaktivní látky.