Na první pohled připomíná skutečný klenot, ve skutečnosti je však Zlatá přilba vyrobena především ze stříbra. Ryzí stříbro tvoří samotnou přilbu, její výrazné pozlacení jí dodává charakteristický vzhled a spodní lem, státní znak i nápis jsou ze stříbra ryzosti 925/000. Kožené části v červenobílých pardubických barvách připomínají, komu trofej patří. Každý rok navíc vzniká nový kus – nejde o putovní pohár.
Začalo to na dostihovém závodišti
Historie Zlaté přilby města Pardubic se začala psát v roce 1929. U jejího zrodu stáli pardubičtí motoristé František Hladěna, Adolf Trnka a Ladislav Polák. První ročník vyhrál Zdeněk Pohl a na start se tehdy postavilo 52 jezdců.
Prvních patnáct ročníků se nekonalo ve Svítkově, ale na dlouhém travnatém okruhu pardubického dostihového závodiště. Jedno kolo měřilo přibližně 2 400 metrů, takže tehdejší závod se od dnešní podoby ploché dráhy výrazně lišil. Od roku 1964 se podnik jezdí na specializovaném stadionu ve Svítkově, kde našel své stálé zázemí.
Pořadatelé Zlatou přilbu označují za nejstarší pravidelně pořádaný plochodrážní závod na světě. Přesnější je právě toto označení: tradice sice sahá do roku 1929, oficiální přehled vítězů však obsahuje mezi některými ročníky časové mezery. Nejde tedy o nepřetržitou řadu závodů každý rok.
Šest jezdců, žádné brzdy a světová konkurence
Svítkovský ovál nabízí divákům podívanou, která má vlastní tempo i pravidla. V jedné jízdě startuje šest jezdců, zatímco motocykly ploché dráhy nemají brzdy. Jezdci se na trati pohybují rychlostí blížící se 100 kilometrům v hodině a o postupu rozhoduje kombinace rozjížděk, semifinále a finále.
Specifický formát přispívá k tomu, že Zlatá přilba není jen domácím závodem. Do Pardubic pravidelně míří špičkoví jezdci z různých zemí. Historicky nejúspěšnějším vítězem je Dán Ole Olsen se sedmi triumfy, mezi českými závodníky drží rekord Jiří Štancl s pěti vítězstvími.
K památným momentům patří ročník 1973. Milanu Špinkovi v semifinále zadřel motor, a do rozhodující jízdy proto nastoupil na zapůjčeném stroji Jawa ESO od Evžena Erbana. Ani tato komplikace mu nezabránila ve vítězství.
Přilba z pardubické dílny
S trofejí je od první republiky spojená pardubická klenotnická rodina Lejhanec. Po přerušení činnosti během pozdějšího období se výroba podle údajů klenotnictví obnovila od roku 1992. Přilba váží přibližně 1,8 kilogramu, přičemž její hmotnost se může podle konkrétního ročníku mírně lišit.
Na trofeji je také šest českých granátů. Klenotnictví je vykládá jako připomínku jezdců, kteří v historii závodu obětovali to nejcennější. Tento motiv odkazuje na tragickou stránku motoristického sportu, aniž by bylo vhodné bez dalšího archivního ověření uvádět přesný počet obětí nebo konkrétní jména.
V týdnu před závodem se přilba tradičně objevuje ve výloze prodejny Klenoty Lejhanec na třídě Míru 65. Poté bývá při koloně historických vozidel a motocyklů převezena do Svítkova. Pro návštěvníka Pardubic tak může být výloha zajímavou zastávkou ještě před samotným závodním víkendem.
Svítkov jako místo sportu i paměti
Přímo v areálu stadionu stojí veřejně dostupná pamětní deska zakladatelům závodu. Osazena byla v roce 2013 a připomíná Hladěnu, Trnku a Poláka motivem zlaté přilby a věnovaným nápisem. Svítkov tak není pouze místem, kde se několik hodin závodí. Je také prostorem, v němž se dá číst příběh pardubického motorismu.
Posledním dokončeným ročníkem je 77. Zlatá přilba z roku 2025, kterou vyhrál Francouz Dimitri Bergé. 78. ročník je naplánován na neděli 4. října 2026 od 12 hodin na stadionu v Pardubicích–Svítkově, v ulici Motoristů 300. Půjde o vrchol třídenního plochodrážního víkendu, který má začít už 2. října finále mistrovství Evropy. V sobotu se počítá také se závodem Flat Track a 52. Zlatou stuhou juniorů.
Pro zájemce o historii Pardubic je návštěva zajímavá dvojím způsobem: nabízí bezprostřední sportovní zážitek a současně připomíná tradici, která propojuje město, motorismus, řemeslo i paměť. Právě v tom spočívá kouzlo Zlaté přilby – zůstává velkým závodem, ale zároveň je pevně spojená s konkrétním místem a lidmi, kteří jí dali podobu.