Zoo Plzeň začínala před sto lety na ploše několika hektarů v Doudlevcích. Dnes je z ní rozsáhlý zoologicko-botanický areál na Lochotíně, který spojuje chov zvířat s ochranou přírody a vzděláváním. Příběh této proměny si od 6. září do 31. října 2026 připomene putovní výstava v Regionálním muzeu Nečtiny.
Výstava bude zahájena slavnostní vernisáží v neděli 6. září ve 13 hodin. Návštěvníkům nabídne přehled důležitých etap plzeňské zoo i pohled na některé druhy, s jejichž chovem se zahrada výrazně zapsala do historie zoologických institucí.
Od Doudlevců k areálu na Lochotíně
Plzeňská zoologická zahrada byla otevřena v roce 1926 v Doudlevcích. Původní areál však postupně přestal vyhovovat a na podzim 1961 byl uzavřen. O dva roky později se otevřela nová zoo na Lochotíně, kde se její příběh píše dodnes.
Historie zahrady přitom sahá ještě před její samotné založení. Už v roce 1901 vznikl spolek Iris, který se zasloužil o rozvoj přírodovědných aktivit. K důležitým mezníkům patří také otevření botanické zahrady v roce 1961 a expozice Akva Tera o rok později. Zoo a botanická zahrada se později spojily a v roce 1981 se instituce osamostatnila.
Výstava připomene také modernizaci, která začala podle generelu z roku 1996. Zahrada se během desetiletí rozšířila z původních přibližně tří hektarů na areál o rozloze 21 hektarů. S její novodobou podobou je dlouhodobě spojen ředitel Jiří Trávníček, který v zoo působí od roku 1983, nejprve jako botanik.
Nosorožci, zebry i zmije pavoučí
Jedním z lákadel výstavy budou příklady druhů, jejichž chov patří k výrazným plzeňským úspěchům. Zoo se věnuje například nosorožcům indickým, lvům berberským, zeb r ám bezhřívým nebo zmijím pavoučím.
Nosorožce indické návštěvníci najdou v expozici Indické pláně. Plzeňská zoo uvádí, že je v současnosti jedinou zoologickou zahradou v České republice, která tento druh chová a úspěšně rozmnožuje. První mládě se zde narodilo 2. února 2014.
Zebra bezhřívá je poddruhem zebry stepní. Plzeň ji začala chovat v roce 2020 v rámci spolupráce českých a slovenských zoologických zahrad. Zajímavým přírůstkem do zdejší kolekce je také zmije pavoučí, endemit pohoří Zagros v Íránu a Iráku. Chovný pár získala zahrada v roce 2021 a v roce 2025 se zde podařil první odchov mláďat tohoto druhu ve veřejné instituci na světě.
Historický přehled zoo připomíná rovněž další prvoodchovy, například sajgu tatarskou, varana modrého, lemura rákosového, ježuru novoguinejskou nebo zoborožce celebeského. Součástí výstavního příběhu jsou i tematické expozice Svět v podzemí, Sonora, Království jedu a Madagaskar.
Muzeum ukazuje také každodennost Nečtinska
Návštěva výstavy není jen zastavením u historie plzeňské zoo. Regionální muzeum Nečtiny sídlí v domě čp. 79, který býval hostincem s obytnou a hospodářskou částí. Podle místních údajů mohl v minulosti sloužit také jako rychta. Po rekonstrukci v letech 2011 a 2012 byl objekt otevřen jako muzeum, informační a kulturní centrum.
Stálé expozice se věnují četnictvu, lesnictví a dřevařství, národopisu Nečtinska i historii školy, vzdělávání, spolků a církví. Nechybějí interaktivní a audiovizuální prvky, mezi nimi například scénka výslechu řezníka četníkem. Dočasná výstava o zoo tak nabídne zajímavý kontrast k příběhům zdejšího regionu a jeho obyvatel.
Tip na výlet do Nečtin
Nečtiny lze pojmout jako cíl celodenního výletu. Po návštěvě muzea je možné pokračovat k zámku Nečtiny–Hrad Nečtiny, zřícenině hradu Preitenstein, kostelu svatého Jakuba Většího nebo renesanční radnici. K poznávání okolní krajiny vybízí také Mlýnská stezka a za pozornost stojí židovský hřbitov.
Regionální muzeum najdete na adrese Nečtiny 79. V září bývá podle obecních informací otevřeno od úterý do neděle, v říjnu se režim mění, proto je vhodné si návštěvu předem ověřit přímo u muzea. Stejně tak je dobré potvrdit aktuální vstupné a podrobnosti programu vernisáže.