Kejřův vodní mlýn

Kejřův vodní mlýn v Hloubětíně patří k vzácně dochovaným pražským mlýnským areálům renesančního původu. Jeho vznik souvisí s řádem křižovníků, kterému náležel hloubětínský dvůr. Mlýn je písemně doložen nejpozději před polovinou 15. století a výrazně se proměnil při přestavbách v letech 1718 a 1781. Poháněla jej dvě vodní kola; náhon byl součástí Mlýnského potoka, který odváděl vodu z Hořejšího rybníka do Rokytky. Název získal podle mlynáře Josefa Kejře, jenž mlýn koupil roku 1917.

K areálu patří obytný dům, brána a mlýnice s hospodářským zázemím. Brána z roku 1718 zaujme kamenným ostěním, klenákem se znakem křižovníků a zdobenými kovanými vraty s monogramem JK. Obytná vila vznikla ve 20. letech 20. století na místě staršího domu a její půlkruhové arkýře i výrazný vstupní portikus nesou prvky rondokubismu. Mlýnice si zachovala podobu s pozdější nástavbou v mansardové střeše. V areálu se roku 1899 narodila operní pěvkyně Anna Kejřová.