O místě
Klementinum patří k nejrozsáhlejším historickým areálům v Praze. Barokní jezuitská kolej vznikala od roku 1653 na místě někdejšího dominikánského kláštera a několika středověkých domů; dokončena byla na počátku 18. století. Na její podobě se podíleli Carlo a Francesco Luragové, Giovanni Domenico Orsi, Pavel Ignác Bayer a František Maxmilián Kaňka. Rozlehlý komplex s nádvořími a kašnou doplňují kostely Nejsvětějšího Salvátora a sv. Klimenta, Vlašská kaple, hodinová a Astronomická věž či pomník astronoma Josefa Steplinga.
Kostel Nejsvětějšího Salvátora navazuje na starší gotický presbytář a jeho průčelí zdobí sochy světců od Jana Jiřího Bendla. Kostel sv. Klimenta z počátku 18. století zaujme jednolodním prostorem s kupolovými klenbami a cennou výzdobou. Vlašská kaple je pozoruhodná oválným půdorysem s ochozem a kupolí. Klementinum bylo významným centrem jezuitského školství a působili zde Bohuslav Balbín, Josef Stepling nebo Stanislav Vydra; s akademickým gymnáziem jsou spojeni také Josef Jungmann, Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl a Jan Neruda. Část areálu byla v letech 1928–1930 upravena pro potřeby Národní knihovny, která zde sídlí dodnes.
Kostel Nejsvětějšího Salvátora navazuje na starší gotický presbytář a jeho průčelí zdobí sochy světců od Jana Jiřího Bendla. Kostel sv. Klimenta z počátku 18. století zaujme jednolodním prostorem s kupolovými klenbami a cennou výzdobou. Vlašská kaple je pozoruhodná oválným půdorysem s ochozem a kupolí. Klementinum bylo významným centrem jezuitského školství a působili zde Bohuslav Balbín, Josef Stepling nebo Stanislav Vydra; s akademickým gymnáziem jsou spojeni také Josef Jungmann, Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl a Jan Neruda. Část areálu byla v letech 1928–1930 upravena pro potřeby Národní knihovny, která zde sídlí dodnes.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors