O místě
Národní památník na Vítkově je monumentální areál, který vznikal v letech 1929–1938 jako Památník národního osvobození a pocta československým legionářům. Budovu navrhl architekt Jan Zázvorka. Její modernistická, klasicizující architektura tvoří spolu s terasami, schodišti, slavnostním prostranstvím a tribunou výraznou pražskou dominantu. Před památníkem stojí bronzová jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky. Připomíná vítězství husitských vojsk nad nepřáteli v bitvě na Vítkově roku 1420; na místo byla osazena v roce 1950 a patří k největším jezdeckým sochám na světě.
Součástí památníku je také hrob Neznámého vojína. Ostatky bojovníka padlého v bojích na Dukle sem byly přeneseny roku 1949, v roce 2006 zde byly uloženy také ostatky generála Aloise Eliáše a jeho manželky. Interiér zdobí mozaiky, reliéfy, plastiky a umělecká svítidla, na nichž se podíleli například Max Švabinský, Jan Štursa nebo Jaroslav Horejc. Dějiny stavby odrážejí i proměny 20. století: za války sloužila jako skladiště wehrmachtu, po roce 1948 jako nástroj komunistické ideologie a v roce 1953 zde vzniklo mauzoleum Klementa Gottwalda. Od roku 2009 je památník ve správě Národního muzea a je veřejnosti otevřen.
Součástí památníku je také hrob Neznámého vojína. Ostatky bojovníka padlého v bojích na Dukle sem byly přeneseny roku 1949, v roce 2006 zde byly uloženy také ostatky generála Aloise Eliáše a jeho manželky. Interiér zdobí mozaiky, reliéfy, plastiky a umělecká svítidla, na nichž se podíleli například Max Švabinský, Jan Štursa nebo Jaroslav Horejc. Dějiny stavby odrážejí i proměny 20. století: za války sloužila jako skladiště wehrmachtu, po roce 1948 jako nástroj komunistické ideologie a v roce 1953 zde vzniklo mauzoleum Klementa Gottwalda. Od roku 2009 je památník ve správě Národního muzea a je veřejnosti otevřen.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors