O místě
Areál zámku v Písečném tvoří hlavní čtyřkřídlá budova s uzavřeným středním dvorem, na jejímž severním křídle je přistavěn lihovar. Západně od zámku stojí mohutná dvoupatrová sýpka z 18. století, která připomíná hospodářské zázemí zdejšího panství. Celý komplex je výraznou dominantou obce.
Na místě původně stávala tvrz pánů z Hradce, doložená už roku 1366 u obchodní stezky z Drosendorfu do Slavonic. V renesanci ji rod Krokvicarů přestavěl na zámek. Starší jádro s věžemi se v dnešní podobě spojilo s rozsáhlou renesanční přestavbou; areál byl snad původně chráněn vodním opevněním. Majitelé se v průběhu staletí měnili a roku 1693 bylo Písečné se Slavětínem připojeno k uherčickému panství. Po pozemkové reformě v roce 1926 a poválečném využití zámku jako zajateckého tábora přešel areál po roce 1948 do státní správy. Po roce 1989 byl v soukromém vlastnictví a v letech 2016–2019 prošel rekonstrukcí.
Památkovou hodnotu dokládají dochované klenby, historické konstrukce, štukové stropy, kamenná ostění, schodiště i vstupní vrata. V sýpce se zachovaly také dřevěné vyřezávané konstrukce.
Na místě původně stávala tvrz pánů z Hradce, doložená už roku 1366 u obchodní stezky z Drosendorfu do Slavonic. V renesanci ji rod Krokvicarů přestavěl na zámek. Starší jádro s věžemi se v dnešní podobě spojilo s rozsáhlou renesanční přestavbou; areál byl snad původně chráněn vodním opevněním. Majitelé se v průběhu staletí měnili a roku 1693 bylo Písečné se Slavětínem připojeno k uherčickému panství. Po pozemkové reformě v roce 1926 a poválečném využití zámku jako zajateckého tábora přešel areál po roce 1948 do státní správy. Po roce 1989 byl v soukromém vlastnictví a v letech 2016–2019 prošel rekonstrukcí.
Památkovou hodnotu dokládají dochované klenby, historické konstrukce, štukové stropy, kamenná ostění, schodiště i vstupní vrata. V sýpce se zachovaly také dřevěné vyřezávané konstrukce.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors