O místě
Usedlost v Zárybničné Lhotě stojí v rohu původní návsi, na jejím horním okraji. Průčelí obytného domu i vjezdová brána směřují k návsi, od které je areál odsazený rozměrnou předzahrádkou. Tato poloha souvisí s vrchnostenskou snahou o větší rozestupy mezi usedlostmi po velkých požárech, aby se oheň nemohl snadno šířit z jednoho stavení na druhé. Dvůr se svažuje k jihu a k domu přiléhá také zahrada, která je přirozenou součástí celého areálu.
Usedlost dvouštítového uspořádání je v gruntovních knihách doložena už v 17. století, její dnešní podoba však pochází z doby kolem poloviny 19. století, respektive z období po roce 1850. Dochovalo se původní vnitřní členění obytného stavení, včetně černé kuchyně a klenutých místností, které jsou u tohoto typu venkovské architektury cenným a vzácným prvkem. Charakter stavby doplňuje křídlový štít domu, brána s rovným nadpražím a segmentovým vjezdem i sýpka s jednoduchým trojúhelným štítem. Usedlost představuje významný doklad jihočeské selské barokní architektury a památkově chráněný celek zahrnuje také předzahrádku a přilehlou zahradu.
Usedlost dvouštítového uspořádání je v gruntovních knihách doložena už v 17. století, její dnešní podoba však pochází z doby kolem poloviny 19. století, respektive z období po roce 1850. Dochovalo se původní vnitřní členění obytného stavení, včetně černé kuchyně a klenutých místností, které jsou u tohoto typu venkovské architektury cenným a vzácným prvkem. Charakter stavby doplňuje křídlový štít domu, brána s rovným nadpražím a segmentovým vjezdem i sýpka s jednoduchým trojúhelným štítem. Usedlost představuje významný doklad jihočeské selské barokní architektury a památkově chráněný celek zahrnuje také předzahrádku a přilehlou zahradu.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors