O místě
Stavba má podobu dvoulodní haly v jednoduchém historizujícím pojetí. Její fasádu oživují pásy a pilastry z režných cihel, nárožní věžovité atiky, zubořez a obdélná okna se segmentovými záklenky. Původně byly v obou halách vysoké prostory otevřené až ke střeše: v jedné pracoval parní vyvíječ napojený na komín, ve druhé vlastní elektrická centrála. Po ukončení provozu elektrárny byla dvorní část částečně odstraněna a upravena.
Objekt byl za druhé světové války těžce poškozen a po roce 1945 obnoven. Dnes slouží jako truhlářská dílna a technické zázemí Národního divadla v Brně. Jeho význam spočívá nejen v dochované historizující průmyslové architektuře, ale především v jedinečném vztahu k počátkům elektrického osvětlení v evropském divadle.