O místě
Náhrobek šlapanického rodáka Aloise Kalvody se nachází v centrální části místního hřbitova. Rodinná hrobka vznikla v roce 1923 podle společného návrhu architekta Bohuslava Fuchse a sochaře Rudolfa Březy. Její výraznou kompozici tvoří tři mohutné, nahoře zaoblené sloupy. Prostřední, převýšený sloup doplňují dvě příčná břevna a vytvářejí podobu dvouramenného kříže. Čelní stranu pokrývá figurální basreliéf se stylizovanými ženskými postavami, motivem stromu, oblačného oblaku a drobnými symboly kříže a hvězdy. Celek doplňuje nápis RODINA KALVODOVA a tabulky se jmény příslušníků rodiny.
Památka připomíná malíře, pedagoga a organizátora výtvarného života Aloise Kalvodu (1875–1934), který v roce 1900 založil v Praze soukromou malířskou školu. Její studenti se věnovali také systematické plenérové výuce v přírodě; mezi Kalvodovy žáky patřili například Josef Váchal, Karel Němec nebo Martin Benka. Náhrobek si Kalvoda objednal ještě za života, úpravy hrobového místa začaly už roku 1922. Dílo spojuje Fuchsovo funkcionalistické pojetí s dekorativností art deca a ve stylizaci reliéfu využívá také ozvuky raně křesťanského a byzantského umění.
Památka připomíná malíře, pedagoga a organizátora výtvarného života Aloise Kalvodu (1875–1934), který v roce 1900 založil v Praze soukromou malířskou školu. Její studenti se věnovali také systematické plenérové výuce v přírodě; mezi Kalvodovy žáky patřili například Josef Váchal, Karel Němec nebo Martin Benka. Náhrobek si Kalvoda objednal ještě za života, úpravy hrobového místa začaly už roku 1922. Dílo spojuje Fuchsovo funkcionalistické pojetí s dekorativností art deca a ve stylizaci reliéfu využívá také ozvuky raně křesťanského a byzantského umění.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors