O místě
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Žeravicích patří k nejvýznamnějším barokním stavbám na Moravě a vyniká prvky takzvaného radikálního baroka. Byl budován v letech 1722–1729 z podnětu a za podpory svého patrona Hanuše Dětřicha Petřvaldského. Ke cti Stětí sv. Jana byl benedikován 23. září 1738. Po velkém požáru Žeravic v roce 1775 musel být kostel obnoven; znovu vysvěcen byl 10. října 1803.
Stavba má centrálně utvářený půdorys kříže a neobvyklé neorientované uspořádání – půlkruhově zakončené kněžiště směřuje k západu, zatímco na východní straně stojí hranolová věž. Její zvonicové patro s hodinami završuje výrazná barokní báň s lucernou, makovicí a křížem. Vstupní průčelí je konkávně prohnuté a jeho kamenný portál doplňuje plasticky tvarovaná římsa. Za pozornost stojí také zaoblená nároží bočních kaplí a členité fasády s pilastry, lezénovými rámy a šambránami. Interiér tvoří nepravidelný oktogon, boční kaple, kruchta a půlkruhový závěr kněžiště. Uprostřed kostela se nachází hrobka Marie Crescencie z Petřvaldu, která se o jeho rozvoj výrazně zasloužila a zemřela na žeravickém zámku v roce 1775.
Stavba má centrálně utvářený půdorys kříže a neobvyklé neorientované uspořádání – půlkruhově zakončené kněžiště směřuje k západu, zatímco na východní straně stojí hranolová věž. Její zvonicové patro s hodinami završuje výrazná barokní báň s lucernou, makovicí a křížem. Vstupní průčelí je konkávně prohnuté a jeho kamenný portál doplňuje plasticky tvarovaná římsa. Za pozornost stojí také zaoblená nároží bočních kaplí a členité fasády s pilastry, lezénovými rámy a šambránami. Interiér tvoří nepravidelný oktogon, boční kaple, kruchta a půlkruhový závěr kněžiště. Uprostřed kostela se nachází hrobka Marie Crescencie z Petřvaldu, která se o jeho rozvoj výrazně zasloužila a zemřela na žeravickém zámku v roce 1775.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors