O místě
Areál v severní části Rudníku tvoří bývalé šlechtické sídlo, později přeměněné na pivovar se sladovnou a hospodářskými budovami. Původní renesanční zámek nechali na přelomu 16. a 17. století vystavět Hanibal z Valdštejna a Kateřina Valdštejnská z Dubé. V pramenech se pivovar a sladovna poprvé výslovně připomínají roku 1694. Po roce 1808 byl zámek přestavěn na pivovar a vinopalnu, výraznou proměnou pak areál prošel po roce 1880, kdy jej J. A. Kluge přeměnil na moderní parostrojní podnik.
Dominantní budova je přibližně 90 metrů dlouhá a částečně zapuštěná do svahu pod kostelem. Na ni navazují staré ležácké sklepy, vinopalna, administrativní část, stáje a dílny. Ve dvorním průčelí se dochovala erbovní deska a dva mezníky, další erbovní deska je osazena na budově vinopalny. Výroba piva skončila v roce 1953 a areál poté sloužil jako sklady. Následné chátrání urychlila destrukce střech; od doby po roce 1989 se objevovaly snahy o obnovu, výraznější výsledky jsou uváděny po roce 2005.
Dominantní budova je přibližně 90 metrů dlouhá a částečně zapuštěná do svahu pod kostelem. Na ni navazují staré ležácké sklepy, vinopalna, administrativní část, stáje a dílny. Ve dvorním průčelí se dochovala erbovní deska a dva mezníky, další erbovní deska je osazena na budově vinopalny. Výroba piva skončila v roce 1953 a areál poté sloužil jako sklady. Následné chátrání urychlila destrukce střech; od doby po roce 1989 se objevovaly snahy o obnovu, výraznější výsledky jsou uváděny po roce 2005.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors