O místě
Rozlehlý areál kartuziánského kláštera ve Valdicích vznikl z podnětu Albrechta z Valdštejna jako pohřební místo valdštejnského rodu. Jeho ústřední stavbou je orientovaný barokní kostel sv. Josefa, kolem něhož se rozkládají budovy klauzury a priorátu. Západní část komplexu tvoří velké nádvoří s hospodářskými a administrativními budovami, před kostelem se nachází předdvoří a za klášterními budovami rajský dvůr. Celý areál původně chránila ohradní zeď s nárožními věžemi a bastiony.
Stavba kláštera začala roku 1627 podle projektu Andrey Spazzy. Po jeho smrti převzali vedení Giovanni Pieroni a později Nicolo Sebregondi, který upravil podobu priorátu. Klášter byl dokončen roku 1632, kostel až v roce 1655 a vnitřní práce pokračovaly do roku 1665. Na výzdobě se podílel neznámý sochař označovaný jako valdický mistr; jeho dílem jsou například sochy světců na průčelí kostela a plastiky hlavního portálu. V 19. a 20. století byl areál postupně upraven pro vězeňské účely, přesto si uchoval mimořádnou hodnotu jako významné dílo raného baroka a jediná kartuziánská stavba svého druhu v českých zemích.
Stavba kláštera začala roku 1627 podle projektu Andrey Spazzy. Po jeho smrti převzali vedení Giovanni Pieroni a později Nicolo Sebregondi, který upravil podobu priorátu. Klášter byl dokončen roku 1632, kostel až v roce 1655 a vnitřní práce pokračovaly do roku 1665. Na výzdobě se podílel neznámý sochař označovaný jako valdický mistr; jeho dílem jsou například sochy světců na průčelí kostela a plastiky hlavního portálu. V 19. a 20. století byl areál postupně upraven pro vězeňské účely, přesto si uchoval mimořádnou hodnotu jako významné dílo raného baroka a jediná kartuziánská stavba svého druhu v českých zemích.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors