O místě
Pískovcová socha sv. Antonína Paduánského stojí několik metrů od západního nároží kostela sv. Ondřeje v Jestřebí. Na podstavci je uveden letopočet 1819, který pravděpodobně označuje dobu jejího vzniku. Dílo tak patří k dokladům severočeského sochařství z počátku 19. století, kdy zde ještě dozníval barokní způsob tvorby.
Světec je zobrazen v řeholním oděvu s růžencem u pasu. V náručí drží malého Ježíška, k němuž sklání hlavu, a stojí v uvolněném kontrapostu. Výraznou součástí památky je také podstavec zdobený čtveřicí reliéfů. Na přední straně archanděl Michael kopím přemáhá ďábla jako symbol zla a hříchu, po stranách jsou sv. Florián a sv. Josef s Ježíškem. Zadní reliéf představuje pravděpodobně sv. Vojtěcha v biskupském odění.
Socha původně stávala u křižovatky silnic na Českou Lípu a Provodín. Dochovala se s poškozeními, například chybí pravá ruka sv. Antonína a část profilů podstavce; reliéfy jsou místy odřené a jejich modelace se zčásti setřela. Přesto celek zůstává cenným svědectvím dobové náboženské plastiky.
Světec je zobrazen v řeholním oděvu s růžencem u pasu. V náručí drží malého Ježíška, k němuž sklání hlavu, a stojí v uvolněném kontrapostu. Výraznou součástí památky je také podstavec zdobený čtveřicí reliéfů. Na přední straně archanděl Michael kopím přemáhá ďábla jako symbol zla a hříchu, po stranách jsou sv. Florián a sv. Josef s Ježíškem. Zadní reliéf představuje pravděpodobně sv. Vojtěcha v biskupském odění.
Socha původně stávala u křižovatky silnic na Českou Lípu a Provodín. Dochovala se s poškozeními, například chybí pravá ruka sv. Antonína a část profilů podstavce; reliéfy jsou místy odřené a jejich modelace se zčásti setřela. Přesto celek zůstává cenným svědectvím dobové náboženské plastiky.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors