O místě
Tvrziště „U slaného“ u Daskabátu je pozůstatkem středověkého zeměpanského sídla, které bývá spojováno se zaniklou osadou Otěhřiby. V terénu se dochoval nepravidelně oválný násep vysoký až čtyři metry. Jeho vnitřní prostor rozděluje terénní deprese, patrně pozůstatek příkopu, na menší východní a větší západní část. Na jihovýchodě západní části je patrná kruhová prohlubeň o průměru přibližně pět metrů. Tvrziště obíhal příkop, jehož mělké zbytky lze sledovat zejména na severní, západní a jihozápadní straně; na severu lokalitu lemuje potok. Dnes je místo porostlé smíšeným lesem a keři.
Osada Otěhřiby je v písemných pramenech doložena už roku 1232, zemané z Otěhřib jsou uváděni ve druhé polovině 13. století. Samotná tvrz, označená jako kopec či návrší, byla zapsána do zemských desek roku 1447. Pravděpodobně zanikla spolu s vesnicí během česko-uherských válek; Otěhřiby jsou roku 1481 uváděny jako pusté. Později byla ves znovu osazena a postupně nesla názvy Nová Ves a Daskabát. Lokalita je zachycena také na nejstarší vojenské mapě severní Moravy z roku 1780 pod názvem Alt Schloss. Tvrziště připomíná zaniklé osídlení a je výrazným prvkem historické krajiny v okolí dnešního Daskabátu.
Osada Otěhřiby je v písemných pramenech doložena už roku 1232, zemané z Otěhřib jsou uváděni ve druhé polovině 13. století. Samotná tvrz, označená jako kopec či návrší, byla zapsána do zemských desek roku 1447. Pravděpodobně zanikla spolu s vesnicí během česko-uherských válek; Otěhřiby jsou roku 1481 uváděny jako pusté. Později byla ves znovu osazena a postupně nesla názvy Nová Ves a Daskabát. Lokalita je zachycena také na nejstarší vojenské mapě severní Moravy z roku 1780 pod názvem Alt Schloss. Tvrziště připomíná zaniklé osídlení a je výrazným prvkem historické krajiny v okolí dnešního Daskabátu.