O místě
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v Olomouci představuje významnou pozdně gotickou architekturu. Jeho hlavní část tvoří téměř čtvercové síňové trojlodí, k němuž na východě přiléhá hluboké trojboce uzavřené kněžiště. Na jižní straně kostel doplňují dvě kaple – kaple Božího hrobu s trojbokým závěrem a kaple sv. Antonína Paduánského, nad níž se zvedá válcový tambur s nízkou bání a lucernou. Ze severu ke kostelu přiléhá klášter, u kněžiště je sakristie.
Pozdně gotický charakter stavby nejlépe vyniká v interiéru. Loď i kněžiště mají křížové žebrové klenby, jejichž žebra spočívají na výrazných konzolách; v závěru presbytáře vytvářejí paprsčité uspořádání. Zajímavým dokladem stáří kostela je rozměrná nástěnná malba v jižní boční lodi, datovaná rokem 1500. Kaple Božího hrobu zdobí slepá arkáda s reliéfy, interiér kostela doplňuje štuková ornamentika a renesanční část mříže oddělující loď. V letech 1979–1980 byly odstraněny břízolitové omítky a fasády získaly přírodní vápennou omítku.
Pozdně gotický charakter stavby nejlépe vyniká v interiéru. Loď i kněžiště mají křížové žebrové klenby, jejichž žebra spočívají na výrazných konzolách; v závěru presbytáře vytvářejí paprsčité uspořádání. Zajímavým dokladem stáří kostela je rozměrná nástěnná malba v jižní boční lodi, datovaná rokem 1500. Kaple Božího hrobu zdobí slepá arkáda s reliéfy, interiér kostela doplňuje štuková ornamentika a renesanční část mříže oddělující loď. V letech 1979–1980 byly odstraněny břízolitové omítky a fasády získaly přírodní vápennou omítku.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors