O místě
Synagoga v Jevíčku je výraznou klasicistní stavbou z let 1792–1794, která stojí v někdejším židovském ghettu a připomíná židovskou komunitu spojenou s dějinami města až do druhé světové války. Vznikla na místě starší dřevěné synagogy z roku 1666, zničené při požáru Jevíčka v roce 1747. Při nové stavbě byl využit také kámen ze zbořeného farního kostela sv. Mikuláše.
Jednoduchou halovou dispozici doplňuje hlavní sál zaklenutý valenými klenbami. Nejvýraznější je vstupní průčelí s nízkou atikou, rizalitem a bohatě tvarovanými okenními a vstupními rámy. Klasicistní podobu průčelí změnila secesní úprava z roku 1907, při níž byla předsíň zvětšena a zvýšena a průčelí posunuto směrem do ulice. Na fasádě je umístěna pamětní deska židovským obětem druhé světové války.
Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za okupace budova sloužila k uskladnění zabaveného židovského majetku, po válce pak jako skladiště továrny na holicí čepelky. Od roku 1951 ji využívala Církev československá husitská; od roku 2008 je v majetku města a slouží kulturním účelům. S bývalou židovskou obcí souvisí také sousední rabinát a někdejší mikve ve dvoře domu čp. 58.
Jednoduchou halovou dispozici doplňuje hlavní sál zaklenutý valenými klenbami. Nejvýraznější je vstupní průčelí s nízkou atikou, rizalitem a bohatě tvarovanými okenními a vstupními rámy. Klasicistní podobu průčelí změnila secesní úprava z roku 1907, při níž byla předsíň zvětšena a zvýšena a průčelí posunuto směrem do ulice. Na fasádě je umístěna pamětní deska židovským obětem druhé světové války.
Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za okupace budova sloužila k uskladnění zabaveného židovského majetku, po válce pak jako skladiště továrny na holicí čepelky. Od roku 1951 ji využívala Církev československá husitská; od roku 2008 je v majetku města a slouží kulturním účelům. S bývalou židovskou obcí souvisí také sousední rabinát a někdejší mikve ve dvoře domu čp. 58.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors