O místě
Železniční stanice Pardubice patří k nejvýraznějším poválečným funkcionalistickým nádražím v Československu. Její komplex vznikl jako náhrada za starší stanici těžce poškozenou při náletu v roce 1944. Nové nádraží vyrostlo západněji od města na místě zničeného cukrovaru a do provozu bylo uvedeno 1. května 1958. Na projektu se podíleli architekti Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda.
Stavbě dominuje rozlehlá odbavovací hala, která propojuje příjezdovou, odjezdovou a čekací část a je spojena s ostrovními nástupišti dvěma podchody. Její střecha má podobu železobetonové skořepiny s patnácti klenbami. Interiér zaujme černými a žlutobílými obklady, dvoubarevnou mozaikovou dlažbou a velkoformátovými mozaikami s motivy kosmu, zvěrokruhu a železniční turistiky, jejichž autory jsou Richard Lander a Josef Moravec. K hale přiléhají provozní budovy, řídicí věž, technické zázemí a výrazný hotelový trakt s restauracemi a kinem. Vnější podobu určují červené keramické obklady v kombinaci s černými lesklými plochami.
Stavbě dominuje rozlehlá odbavovací hala, která propojuje příjezdovou, odjezdovou a čekací část a je spojena s ostrovními nástupišti dvěma podchody. Její střecha má podobu železobetonové skořepiny s patnácti klenbami. Interiér zaujme černými a žlutobílými obklady, dvoubarevnou mozaikovou dlažbou a velkoformátovými mozaikami s motivy kosmu, zvěrokruhu a železniční turistiky, jejichž autory jsou Richard Lander a Josef Moravec. K hale přiléhají provozní budovy, řídicí věž, technické zázemí a výrazný hotelový trakt s restauracemi a kinem. Vnější podobu určují červené keramické obklady v kombinaci s černými lesklými plochami.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors