O místě
Venkovská usedlost na Bolevecké návsi představuje mimořádně zachovaný celek klasicistního původu. Její areál tvoří dlouhé obytné stavení, chlévy, zděná sýpka, rozlehlá stodola, kolna, dvě vjezdové brány a zahrada. Budovy obklopují dvůr, který si díky kompaktnímu uspořádání uchoval podobu tradičního hospodářského areálu.
Usedlost je doložena na mapách z roku 1781, její původ je však nepochybně středověký. Obytný dům byl na počátku 19. století jednotně upraven a přestavěn, přičemž byla využita starší roubená část. Vstupní portálek do síně nese vročení 1809 a z této doby pocházejí také kamenná ostění oken. Chlévy a sýpka mají klasicistní charakter, stodola pravděpodobně vznikla při přestavbě usedlosti mezi lety 1781 a 1839. V interiéru se dochovaly také pozdně středověké kamenické články, mimo jiné portálky ve sklepě.
Areál je významným dokladem vývoje vesnické lidové architektury na Plzeňsku od 18. do 20. století. Spolu s dalšími dvory kolem bývalé bolevecké návsi přečkal demolice spojené s výstavbou panelového sídliště v 70. a 80. letech 20. století.
Usedlost je doložena na mapách z roku 1781, její původ je však nepochybně středověký. Obytný dům byl na počátku 19. století jednotně upraven a přestavěn, přičemž byla využita starší roubená část. Vstupní portálek do síně nese vročení 1809 a z této doby pocházejí také kamenná ostění oken. Chlévy a sýpka mají klasicistní charakter, stodola pravděpodobně vznikla při přestavbě usedlosti mezi lety 1781 a 1839. V interiéru se dochovaly také pozdně středověké kamenické články, mimo jiné portálky ve sklepě.
Areál je významným dokladem vývoje vesnické lidové architektury na Plzeňsku od 18. do 20. století. Spolu s dalšími dvory kolem bývalé bolevecké návsi přečkal demolice spojené s výstavbou panelového sídliště v 70. a 80. letech 20. století.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors