O místě
Železniční stanice v Benešově je výrazná historizující budova z období let 1885–1900. Ačkoli dnes působí jako jednotný podélný objekt, původně ji tvořily dvě samostatné stavby – starší z 80. let 19. století a mladší z konce téhož století. Prostor mezi nimi spojila drobná čekárna určená pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, známá jako císařský salonek.
Architekturu nádraží oživují vystupující rizality, bosované přízemí, pásová výzdoba v patře a plasticky orámovaná okna. Okrové fasády doplňují smetanově bílé pilastry a okenní šambrány. Nejzdobnější částí je právě salonek s obloukově zakončenými okny, bílou omítkou a bohatou štukovou výzdobou. Dvojice andílků, girlandy, květinový pás, zubořez a atika s čučky mu propůjčují slavnostní vzhled, který se od běžné nádražní architektury výrazně odlišuje. V dopravní kanceláři se dochovala řada funkčních prvků technického vybavení, z někdejší dvorské čekárny zůstala vysoká kachlová kamna.
Architekturu nádraží oživují vystupující rizality, bosované přízemí, pásová výzdoba v patře a plasticky orámovaná okna. Okrové fasády doplňují smetanově bílé pilastry a okenní šambrány. Nejzdobnější částí je právě salonek s obloukově zakončenými okny, bílou omítkou a bohatou štukovou výzdobou. Dvojice andílků, girlandy, květinový pás, zubořez a atika s čučky mu propůjčují slavnostní vzhled, který se od běžné nádražní architektury výrazně odlišuje. V dopravní kanceláři se dochovala řada funkčních prvků technického vybavení, z někdejší dvorské čekárny zůstala vysoká kachlová kamna.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors