O místě
Severně od Broum, nad potokem Mží, se nachází areál někdejší Schürerovské sklárny. Založil ji roku 1599 huťmistr Kryštof Schürer z Falknova, který ji získal jako dědičný statek na základě císařského privilegia. Už kolem roku 1600 se zde vyrábělo technické sklo pro alchymistické laboratoře na dvoře císaře Rudolfa II. Sklárna fungovala do 18. století; posledním broumským sklářem byl Jan Kryštof Rieger, po jehož smrti byla roku 1751 vyhašená huť prodána majitelce Křivoklátského panství Marii Anně z Valdštejna, kněžně Fürstenbergové.
Z původního areálu se nejlépe dochoval dvoukřídlý dům huťmistra s přístavkem. Ostatní hospodářské a výrobní objekty připomínají už jen zříceniny, terénní relikty a archeologické nálezy na jižní straně někdejšího dvora. Památka tak spojuje raně barokní architekturu s cennými stopami raně novověké sklářské výroby. Jde o jediný dochovaný objekt původní broumské sklárny z doby Rudolfa II.; archeologické situace navíc dokládají podobu zaniklého výrobního areálu.
Z původního areálu se nejlépe dochoval dvoukřídlý dům huťmistra s přístavkem. Ostatní hospodářské a výrobní objekty připomínají už jen zříceniny, terénní relikty a archeologické nálezy na jižní straně někdejšího dvora. Památka tak spojuje raně barokní architekturu s cennými stopami raně novověké sklářské výroby. Jde o jediný dochovaný objekt původní broumské sklárny z doby Rudolfa II.; archeologické situace navíc dokládají podobu zaniklého výrobního areálu.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors