O místě
Bývalý vodní mlýn čp. 19 stojí v otevřeném údolí Bakovského potoka nedaleko jeho ústí do Vltavy. Areál oddělený od obce železniční tratí tvoří obytné stavení s někdejšími hostinskými místnostmi, třípodlažní mlýnice se strojovnou, patrová sýpka, hospodářské budovy a ohradní zeď s branou. Stavby uzavírají nepravidelný dvůr, k němuž byl od severozápadu přiveden náhon.
Přesné založení mlýna není známé, pravděpodobně však existoval už ve 14. století, kdy náležel pražské kapitule. Jeho starší původ připomínají pozdně gotické kamenické články a druhotně použitá renesanční mříž. Po poškození za třicetileté války získal areál novou podobu: v baroku vznikly základy dnešní mlýnice a kolem roku 1816 byl v klasicistním období přestavěn do rozsahu, který se z velké části dochoval. Obytné stavení bylo na počátku 20. století upraveno v eklektickém duchu. Tehdy se modernizovalo také mlýnské zařízení a ve 20. letech přibyla turbínová strojovna.
Mlýn je cenný nejen dlouhým stavebním vývojem od pozdního středověku do 20. století, ale především dochovaným technickým vybavením. Patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu ve Středočeském kraji.
Přesné založení mlýna není známé, pravděpodobně však existoval už ve 14. století, kdy náležel pražské kapitule. Jeho starší původ připomínají pozdně gotické kamenické články a druhotně použitá renesanční mříž. Po poškození za třicetileté války získal areál novou podobu: v baroku vznikly základy dnešní mlýnice a kolem roku 1816 byl v klasicistním období přestavěn do rozsahu, který se z velké části dochoval. Obytné stavení bylo na počátku 20. století upraveno v eklektickém duchu. Tehdy se modernizovalo také mlýnské zařízení a ve 20. letech přibyla turbínová strojovna.
Mlýn je cenný nejen dlouhým stavebním vývojem od pozdního středověku do 20. století, ale především dochovaným technickým vybavením. Patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu ve Středočeském kraji.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors