O místě
Hřbitov v Kluku u Poděbrad vznikl roku 1903 podle projektu architekta Josefa Fanty. Na jeho zahradní úpravě se podílel pražský zahradník František Thomayer a návrhy některých náhrobků vytvořili také Vojtěch Kerhart, Antonín Engel nebo František Bílek. Areál je cenným a výtvarně působivým souborem funerální architektury z počátku 20. století.
Nejvýraznějším prvkem při hlavním vstupu je zdobná ohradní zeď s branou a brankou. Její plochu člení slepé arkády, reliéfní medailony a sgrafita s biblickými texty, mezi nimiž jsou umístěny jednotlivé náhrobky. Od vstupu se paprsčitě rozbíhají cesty, které doplňují půlkruhově vedené příčné komunikace. V jihozápadní části stojí ústřední secesní kříž, jenž rozděluje hřbitov na dvě části.
Součástí areálu je také kaple s márnicí a pitevnou, domek hrobníka a několik významných hrobek a náhrobků, mimo jiné hrobka rodiny Kerhartovy, hrobka Ing. Vojtěcha Birnbauma a náhrobek rodiny Markovy. Celek vyniká promyšleným uspořádáním i propojením architektury, zahradní tvorby a sochařské výzdoby.
Nejvýraznějším prvkem při hlavním vstupu je zdobná ohradní zeď s branou a brankou. Její plochu člení slepé arkády, reliéfní medailony a sgrafita s biblickými texty, mezi nimiž jsou umístěny jednotlivé náhrobky. Od vstupu se paprsčitě rozbíhají cesty, které doplňují půlkruhově vedené příčné komunikace. V jihozápadní části stojí ústřední secesní kříž, jenž rozděluje hřbitov na dvě části.
Součástí areálu je také kaple s márnicí a pitevnou, domek hrobníka a několik významných hrobek a náhrobků, mimo jiné hrobka rodiny Kerhartovy, hrobka Ing. Vojtěcha Birnbauma a náhrobek rodiny Markovy. Celek vyniká promyšleným uspořádáním i propojením architektury, zahradní tvorby a sochařské výzdoby.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors