Brněnské nároží České a Joštovy je po desetiletí místem, kde se lidé domlouvají na schůzkách, postávají a vyhlížejí opozdilce. Nad tímto městským bodem visí hodiny – a na jejich konstrukci čeká drobná postava muže. Jmenuje se Adam Čekač a se svými dvaceti centimetry bývá označován za nejmenší brněnskou sochu. Přesnější je říci, že jde zřejmě o nejmenší sochu v Brně.
Socha, kterou objevíte až při čekání
Adam Čekač není monument, který by si vynucoval pozornost z dálky. Bronzová plastika je záměrně malá a člověk ji při běžném průchodu nemusí vůbec zaznamenat. Když ale pod hodinami čeká na přátele nebo jen pozoruje ruch v centru, stačí vzhlédnout a hledat.
Právě spojení s místem dává figurce její význam. Adam představuje muže, který vyhlíží svou přítelkyni Evu. Není tedy jen ozdobou hodin, ale také drobným obrazem situace, kterou na tomto nároží zažily celé generace Brňanů: někdo čeká, někdo přichází pozdě a někdo se rozhlíží, zda už jeho protějšek nedorazil.
Nový detail opravených hodin
Plastika se na místo dostala 5. června 2019. Tehdy se na nároží vrátily také samotné hodiny po generální opravě. Vyrobeny byly už v roce 1992 a do rekonstrukce podle dostupných informací neprošly servisem. O jejich opravu se postaral hodinář Jan Kopřiva.
Adam Čekač byl vytvořen tak, aby s hodinami barevně ladil. Jeho patina odpovídá kalichu umístěnému nad hodinovým mechanismem, takže figurka nepůsobí jako náhodně přidaný předmět. Tvoří s konstrukcí jeden celek, i když je natolik nenápadná, že ji lze snadno přehlédnout.
Hodiny vlastní Česká církev československá husitská. Sochař Václav Sigurson Kostohryz plastiku vytvořil z vlastních prostředků a vlastníkům hodin ji nabídl k bezplatnému zapůjčení. Její přítomnost tak není výsledkem velkého městského projektu, ale spíše osobního nápadu a vstřícnosti, která dala známému místu nový detail.
Jeden z autorových Sigursonů
Autorem Adama Čekače je brněnský sochař Václav Sigurson Kostohryz, civilním povoláním zubní technik. Postava patří do širší série figurek, kterým autor říká Sigursoni. Název vznikl jako odkaz na islandskou hudební skupinu Sigur Rós a podobně jako její tvorba se i autorovy postavičky pohybují v melancholické, osobní náladě.
Čekač vznikl metodou ztraceného vosku a existuje jako jediný originál. Bronzová plastika tak není sériově vyráběnou dekorací, ale jedinečným dílem, které bylo navrženo pro konkrétní místo. Její příběh zůstává civilní a snadno pochopitelný, přesto v sobě nese autorův typický svět drobných postav, které jako by měly vlastní starosti a čekání.
Na Čáře, pod hodinami
Prostor v okolí nároží je známý jako místo „pod hodinami“ nebo „na Čáře“. Leží přímo v centru Brna a přirozeně se nabízí jako zastávka při procházce Českou ulicí, Joštovou a historickým středem města. K Adamovi Čekačovi není potřeba vstupenka ani rezervace – je součástí veřejného prostoru.
Při návštěvě se vyplatí nespokojit se s rychlým pohledem na ciferník. Dvaceticentimetrového muže hledejte z prostoru pod hodinami a chvíli sledujte konstrukci. Možná ho objevíte právě tak, jak autor zamýšlel: ne při zběžném průchodu, ale během vlastního čekání.
Adam Čekač ukazuje, že městské umění nemusí být velké, nápadné ani slavnostní. Někdy stačí malý bronzový detail, který promění obyčejné místo srazu v drobnou brněnskou hádanku. Kdo o něm neví, může kolem projít bez povšimnutí. Kdo se ale jednou podívá správným směrem, začne hodiny na rohu České a Joštovy vnímat trochu jinak.