Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Zámek v Kamenici nad Lipou ukrývá víc než příběh šlechtického sídla. Jeho stavební proměny sahají od hradu ze 13. století až po klasicistní úpravy a dnešní muzejní expozice zvou k objevování hraček, modelů i starého řemesla. Možnost komentované prohlídky si před návštěvou ověřte u provozovatele.
Raně barokní zámek v Cholticích zaujme na první pohled, jeho největší překvapení se ale ukrývá uvnitř: osmiboká kaple sv. Romedia s bohatou výzdobou a neobvyklým souborem postav. Prohlídku historických prostor lze spojit s procházkou zámeckým parkem a oborou.
V Hylvátech se na jednom místě potkává někdejší rychta, měšťanský pivovar i současná restaurace s ubytováním a prostory pro společenské akce. Areál v Ústí nad Orlicí připomíná, jak mohou historické budovy po letech změn získat nové využití, aniž by ztratily stopy své minulosti.
Na návrší při okraji Pustých Žibřidovic stojí kostel sv. Maří Magdalény, dokončený roku 1735. Jeho kouzlo netkví jen v barokní architektuře: součástí památkového areálu je také hřbitov s kamennou zdí, kříž, sousoší Piety a připomínka obětí první světové války.
Na cestě z telčského náměstí přes hráz Štěpnického rybníka stojí brána, která připomíná dvě podoby městské obrany. Její renesanční podoba souvisí s přestavbou zámku, zatímco starší vstup chránil příkop a zvedací most. Dolní brána tak vypráví příběh o městě sevřeném hradbami i vodou.
Na sousedních náměstích ve Dvoře Králové nad Labem se potkávají dvě podoby městské paměti. Šestimetrový pomník připomíná oběť za vlast, zatímco Hankův dům dál ožívá divadlem, koncerty a dalšími kulturními akcemi. Mezi nimi stojí také historická budova zdejšího gymnázia.
Na okraji šumavských lesů u Pohorska stojí zámeček, který v sobě spojuje loveckou minulost, romantickou novogotiku i literární vzpomínku. Karel Klostermann jej zachytil ve svých Prázdninách na Šumavě; dnes je soukromým ubytovacím zařízením a jeho interiér nemusí být volně přístupný.
Na návrší nad Pelhřimovem stojí novogotická kaple, jejíž příběh sahá až do 17. století. Po městské obnově se sem vrátil také původní hlavní oltář a památka dnes vedle svého historického významu slouží i kulturním a společenským setkáním.
V Raťkově se dochoval soubor 26 roubených staveb, které nestojí ve skanzenu, ale na místě, kde po generace žil a hospodařil rod Orságů. Chalupy, chlévy, stodoly i další hospodářské objekty společně ukazují, jak vypadalo valašské zázemí od konce 18. do první poloviny 19. století.
Na návrší nad údolím Křinice stojí barokní kostel, jehož počátky sahají k soukromé kapli manželů Liebschových. Poutní tradice, památky někdejších zakladatelů i výhled k východní části Českého Švýcarska dělají ze Sněžné zajímavou zastávku při poznávání okolí Krásné Lípy.
Na Novém Městě stojí gotický kostel, jehož věž se od svislice odklání o 63 centimetrů. Ještě překvapivější je však prostor uvnitř: klenbu čtvercové lodi podpírá jediný štíhlý pilíř. Kostel Na Trávníčku má za sebou staletí proměn a dnes slouží pravoslavným věřícím.
V plzeňské Bezručově ulici stojí chrám svaté Anny, jehož dnešní podoba spojuje dvě různé kapitoly: barokní minulost kláštera dominikánek a současné užívání pravoslavnou církví. Pozornost si zaslouží nejen Augustonova architektura, ale také sourodé vybavení a fresky, které vyprávějí o původním účelu stavby.