Více než 26 tisíc vzorků rukavic na jednom místě člověk jen tak neuvidí. Právě tak rozsáhlý soubor uchovává Muzeum Aš ve své textilní expozici. Rekordní sbírka, jejíž zápis do České knihy rekordů byl potvrzen v roce 2024, zachycuje vývoj rukavičkářství od počátku 20. století až do současnosti. Nejde přitom vždy o celé páry – muzeum eviduje půlpáry i kompletní páry.
Zámeček, který není původním zámkem
Hlavní budova muzea stojí na Mikulášském vrchu a v Aši se jí říká Zámeček. Označení odkazuje na někdejší sídlo rodu Zedtwitzů, dnešní dům čp. 3 však původním zámkem není. Ten v prosinci 1814 zničil rozsáhlý požár města. Zedtwitzové už sídlo neobnovili a v roce 1821 místo prodali punčocháři Johannu Georgu Ungerovi. Ten zde nechal postavit obytný dům.
Současnou podobu objekt získal při přestavbě v roce 1892, kdy patřil Eduardu Klaubertovi. Klaubertovi dům vlastnili až do let 1945–1946, kdy byli po druhé světové válce vysídleni. Do historické budovy se muzeum nastěhovalo v roce 1966. Samotné místo tak připomíná nejen starší dějiny Aše, ale také proměny pohraničí ve 20. století.
Od domácí výroby k průmyslovým podnikům
Textilní výroba se na Ašsku výrazně rozvíjela už od 18. století. S průmyslovou revolucí rostl objem produkce a z regionu se stal významný prostor pro zpracování textilu, pletení i výrobu rukavic. Muzeum od 70. let systematicky shromažďuje předměty, které tento vývoj dokumentují.
Návštěvník tu najde dopřádací a pletací stroje, tkalcovské stavy, oděvy, krajky, vzorníky, historické žehličky i tiskařské štočky. Zajímavým exponátem je funkční model žakárového stavu v měřítku 1:4, zhotovený kolem roku 1910. Pochází z Hranic a kdysi sloužil při výuce. Díky podobným předmětům není expozice pouze přehlídkou hotových výrobků, ale ukazuje také práci, techniku a dovednosti, které za nimi stály.
Rukavice jako kronika Ašska
Největší pozornost přirozeně přitahuje sbírka rukavic. Její základ tvoří přibližně 19 500 vzorků, které přešly do majetku městského muzea v roce 1984. Později přibývaly další výrobky z podniku TOSTEX i dary od obyvatel Aše.
Soubor je uspořádaný podle výrobců a chronologicky. Zastoupeny jsou klasické textilní rukavice, strojově pletené výrobky, ručně háčkované a síťované rukavice i kusy zhotovené paličkováním. Ve sbírce se odráží historie podniků, které na Ašsku působily: nejprve německé textilní firmy, po roce 1946 národní podnik TOSTA Aš a po roce 1993 TOSTEX. Výroba pokračovala ve znárodněných podnicích až do 90. let 20. století, kdy se průmyslové zázemí regionu začalo výrazně proměňovat.
Každý vzorek tak může být malým dokladem určité doby, technologie nebo výrobce. Společně pak rukavice vytvářejí obraz odvětví, které po desetiletí dávalo práci lidem v Aši a okolí.
Muzeum s širším příběhem
Ašské muzeum se nevěnuje jen textilu. Ve spolupráci se Společností pro výzkum kamenných křížů vede také centrální evidenci kamenných křížů a dalších drobných památek v České republice. Druhé pracoviště v bývalé městské knihovně a hasičské zbrojnici na Poštovním náměstí hostí především krátkodobé výstavy a národopisné prezentace.
Hlavní textilní expozici najdete na adrese Mikulášská 3/5. Běžná otevírací doba se může měnit, proto je vhodné si ji před návštěvou ověřit. K muzeu lze dojít přibližně za 20 minut z nádraží Aš–město, z autobusových zastávek Aš–kino nebo Aš–sídliště trvá cesta zhruba deset minut. Přibližně 50 metrů nad budovou je možné zaparkovat u katolického kostela.
Návštěva Zámečku je výpravou za regionální historií v neobvyklé podobě. Rukavice zde nejsou jen módním doplňkem nebo průmyslovým produktem – stávají se názorným svědectvím o práci, technice i proměnách města na česko-německém pomezí.