Legenda vypráví, že v období velkého sucha zarazil švédský generál Jan Gustafson Banner do stráně svůj kord a ze země vytryskl pramen. Vojáci jej měli využívat k napájení koní a po jejich odchodu se ke studánce vraceli také lidé z okolí. Právě s touto pověstí se spojuje dnešní název Bannerova studánka.
Pramen najdete v horní části katastru Šenova u Nového Jičína, mezi Šenovem a Bernarticemi nad Odrou. Leží poblíž Panského kopce, někdy označovaného také německým názvem Kriegshübel, tedy Válečný kopec, a nedaleko Hotelu Salaš. Už samotné okolí připomíná, že zdejší krajina v sobě uchovává stopy dávných vojenských pohybů.
Švédský tábor z doby třicetileté války
Podle novější místní tradice se právě v roce 1645 mezi Šenovem a Bernarticemi utábořila část švédské armády vedená generálem Janem Gustafsonem Bannerem. Banner patřil od roku 1641 k nejvyšším velitelům švédského vojska a jeho jméno se v regionální paměti spojilo s pramenem i okolním kopcem.
Historické souvislosti ale není možné zaměňovat s jistotou, že pramen skutečně vznikl úderem meče. Takový příběh patří do oblasti pověstí. Jeho půvab spočívá především v tom, jak propojuje konkrétní místo, válečné dějiny a snadno zapamatovatelný obraz vojáka, který v krajině objeví vodu.
Ještě starší stopa vede ke Španělům
Bannerova legenda však nemusí být jediným vysvětlením původu názvu a příběhu studánky. Starší tradice spojuje okolí Panského kopce se španělskými oddíly, které zde měly tábořit během událostí roku 1622. Pramen se podle této verze označoval jako Španělská nebo Bernardova studánka a teprve později se jeho jméno lidově proměnilo v Bannerovu studánku.
Obě vyprávění ukazují, jak se historická paměť v obcích postupně proměňuje. V krajině zůstane název, pahorek nebo pramen, ale původní souvislosti se mohou překrývat a doplňovat. Pro návštěvníka je právě toto prolínání zajímavější než snaha rozhodnout, která pověst je jediná správná.
Od vojenského zdroje vody k výletnímu místu
Studánka nebyla důležitá pouze pro vojáky. Voda podle místních popisů odtéká přes louky do Křivého potoka a dále směrem k říčce Jičínce. Pramen tak přirozeně zapadá do zdejší krajiny a po generace sloužil jako místo, u něhož se lidé zastavovali.
Tradice připomíná také výlety měšťanů z Nového Jičína, zejména prvomájová setkání. Studánka se tak proměnila z praktického zdroje vody ve výletní a společenský bod. K atmosféře místa přispívá okolní vyvýšenina, odkud se podle turistických popisů otevírají výhledy do krajiny.
Další pověst vypráví, že se z pramene při pobytu na Novojičínsku v roce 1790 napil maršál Ernst Gideon Laudon. I tuto zprávu je však třeba chápat jako součást místního vyprávění, nikoli jako bezpečně doloženou historickou událost.
Co čeká návštěvníky dnes
Bannerova studánka byla obnovena v roce 2004 členy Mysliveckého sdružení Šenov-Kunín za přispění obce Šenov. Na místě se nachází dřevěný přístřešek, kamenná nádržka, schody a menší dřevěný altán k posezení. Stav těchto prvků se může v čase měnit, proto je při návštěvě namístě opatrnost.
Přístup vede pěšinou a nejlépe se orientuje podle polohy poblíž Hotelu Salaš, na začátku lesíku u komunikace mezi Šenovem u Nového Jičína a Bernarticemi nad Odrou. Lokalita se hodí jako krátká zastávka při poznávání Šenova, Panského kopce, Bernartic nebo zámku Kunín.
Pramen je evidován jako tekoucí a dobře dostupný, dostupné informace však nepotvrzují aktuální rozbor vody. Pokud se u studánky zastavíte, berte ji proto především jako historické a přírodní místo a vodu nepijte bez ověření její současné kvality.