Beethovenův obraz génia se obvykle pojí s monumentálními koncertními sály, slavnými tématy a úctou k notovému zápisu. Argentinsko-německý skladatel Mauricio Kagel se na tuto tradici dívá z jiné strany. Jeho dílo Ludwig van je současně poctou Beethovenovi, ironickým pohledem na vznik kulturního kultu i otevřenou koláží, v níž se hudba potkává s obrazem a scénickým prostorem.
Vlastní realizaci Kagelova projektu připravuje evropský ansámbl soudobé hudby Klang Systematiek. V pražském Divadle X10 ji uvede v pátek 4. prosince 2026 od 19:30. Prostor v Charvátově ulici, ukrytý v podzemí funkcionalistické budovy bývalého Domu uměleckého průmyslu, se tak na jeden večer promění v místo mezi koncertem, filmovou projekcí a hudebním divadlem.
Když se z koncertu stane scénická koláž
Kagel vytvořil Ludwig van na přelomu let 1969 a 1970. Nepracuje v něm s Beethovenovým odkazem jako s uzavřeným repertoárem, který je třeba pouze věrně reprodukovat. Známá hudební gesta rozebírá, fragmentuje a zasazuje do nových souvislostí. Výsledkem není klasický portrét skladatele, ale spíše zkoumání toho, jak si společnost vytváří představu o velkých umělcích a jak jejich dílo postupně mění v kulturní symbol.
Výraznou součástí projektu je filmová a vizuální vrstva. Kagelova původní filmová podoba vznikla pro západoněmeckou televizi WDR v roce 1969 a trvá přibližně sto minut. Pro pražské uvedení však Klang Systematiek připravuje vlastní formát, který z filmu využívá projekce a propojuje je s živou hudbou, elektronikou a světlem. Promítaný obraz se má objevit na poloprůsvitném plátně či gáze, takže se siluety hráčů mohou prolínat s filmovou projekcí.
Beethoven jako kulturní konstrukce
Právě v tom spočívá jedna z nejzajímavějších rovin Kagelova díla. Skladatel nezpochybňuje Beethovenův význam, ale odmítá jeho zjednodušený pomníkový obraz. Jeho přístup lze chápat zároveň jako obdiv i dekonstrukci: hudební dědictví zůstává přítomné, avšak není ponecháno v podobě nedotknutelné ikony.
Partitura je podle charakteristiky vydavatele koncipována jako metakoláž. Vychází z obrazů předmětů a interiérů polepených stránkami Beethovenových not. Důležitou roli přitom hraje subjektivní vnímání interpretů. Hudba zde není jen přesně daným sledem tónů, ale také materiálem, který získává nový význam prostřednictvím prostoru, pohybu, světla a pohledu diváka.
Mezinárodní ansámbl v netradičním prostoru
Klang Systematiek založil umělecký vedoucí a basový klarinetista Gareth Davis. Ansámbl sídlí v Praze, jeho členové však působí na evropské scéně soudobé hudby i v dalších experimentálních projektech. Pro pražský večer se k Davisovi připojí klavírista Jean-Pierre Collot, trombonista Ivo Nilsson, elektronický hudebník Robin Rimbaud známý jako Scanner, perkusionista Martin Leporis, violistka Geneviève Strosser a kontrabasista Dario Calderone. Vizuální stránku připravují Stefan Winter a Mariko Takahashi z Neue Klangkunst.
Soubor se dlouhodobě pohybuje na hranici komponované hudby, improvizace, instalace a elektroniky. Jeho projekty často počítají s tím, že prostor není pouhým pozadím, ale aktivní součástí představení. U pražského uvedení není přesný režim pohybu publika výslovně potvrzen, samotné spojení živých hudebníků, projekce a světelné instalace však slibuje jiný zážitek než tradiční koncertní uspořádání.
Večer v Divadle X10
Divadlo X10 je pro podobný projekt přirozeným místem. Věnuje se současnému divadlu i dalším formám živého umění a jeho sál o rozloze 460 metrů čtverečních nabízí dostatek prostoru pro scénickou práci s obrazem a zvukem. Vstup do podzemních prostor vede z Charvátovy ulice. Pokladna a divadelní bar se podle informací o prostoru otevírají hodinu před představením.
Začátek je naplánován na 19:30. Vstupenky jsou k dispozici prostřednictvím prodejního systému GoOut; aktuální ceny se mohou podle fáze předprodeje měnit. Návštěvníci by proto měli před cestou ověřit aktuální údaje přímo u pořadatele nebo prodejce. Jisté je především to, že v Divadle X10 nepůjde jen o poslech Beethovenových ozvěn. Kagelův Ludwig van nabídne pohled na hudební minulost jako na živý materiál, který lze znovu promýšlet, rozebírat a skládat v přítomném okamžiku.