Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pomníky.
Jungmannovo náměstí je výchozím bodem vycházky po pražských stopách svobodných zednářů, nikoli doloženým zednářským centrem. Právě v tom spočívá její zajímavý námět: rozlišit, co o zdejší zednářské historii víme, a co zůstává jen tradicí či pozdější legendou.
Na sousedních náměstích ve Dvoře Králové nad Labem se potkávají dvě podoby městské paměti. Šestimetrový pomník připomíná oběť za vlast, zatímco Hankův dům dál ožívá divadlem, koncerty a dalšími kulturními akcemi. Mezi nimi stojí také historická budova zdejšího gymnázia.
Na naučné stezce Gruň–Bílý Kříž čeká krátká zkouška, při níž se vyplatí na chvíli zout boty. Chodník pro bosé nohy je osmým ze čtrnácti zastavení a nabízí netradiční přestávku během putování krajinou Starých Hamer, poznamenanou životem horských osad i stavbou přehrady Šance.
V lesích u Lulče stojí nenápadný pomník T. G. Masaryka, jehož příběh je spojený s místními Sokoly i někdejší cestou do práce. Za války a v době komunistického režimu se jej podle místního podání podařilo uchránit před nežádoucí pozorností. Okolní krajina navíc připomíná, že zdejší „hradiště“ může označovat více různých míst.
Boskovice připomínají malíře Otakara Kubína nejen jménem galerie pod radniční věží. Krátká procházka po městě vede také k pomníku na místě jeho rodného domu a otevírá příběh umělce, který se ve Francii proslavil jako Othon Coubine.
Ve Svitavách se Schindlerův příběh neodehrává jen za vitrínami. Muzejní expozice jej zasazuje do dějin židovského osídlení regionu, zatímco památník v parku Jana Palacha stojí naproti domu, kde se Oskar Schindler narodil. Nedaleko připomíná zdejší židovskou minulost také místo zaniklého hřbitova.
Téměř patnáct set náhrobků na starém židovském hřbitově v Novém Bydžově zachycuje několik staletí místních dějin i proměny pohřebního umění. Pískovcové stély s hebrejskými nápisy tu stojí vedle barokních a klasicistních kamenů, jejichž výzdoba vybízí k pozornému čtení.
Na jihozápadním svahu vrchu Kozlena stojí pomník věnovaný valašské ovci, plemeni spjatému s beskydským salašnictvím. Jeho příběh patří k naučné stezce Gruň–Bílý Kříž i k širšímu vyprávění o tom, jak se lidé v horách přizpůsobovali zdejší krajině.
Na pískovcové plošině Českého ráje se zvedá vrch, který je vidět zdaleka a z jehož vrcholu se krajina otevírá do všech stran. Mužský láká výhledy, ale nabízí i dvě pozoruhodné historické připomínky: pomník k událostem roku 1866 a shromáždění za Lužické Srby, na které v roce 1933 dorazily desetitisíce lidí.
Na okraji Javorníku, v krajině Rychlebských hor, stojí kaple, jejíž příběh začíná nešťastným pádem z mostu a šťastnou záchranou. U svatostánku vyvěrá pramen, který dal místu jméno U Antoníčka a dodnes k němu přitahuje pozornost poutníků i výletníků.
Pomník Jana Žižky na táborském náměstí má za sebou neobvyklý začátek: jeho první, Myslbekova podoba se krátce po odhalení začala naklánět. Dnešní pískovcová socha od Josefa Strachovského proto vypráví nejen o husitském vojevůdci, ale také o tom, jak si Tábor v 19. století znovu připomínal svou minulost.
U Plešného jezera se potkávají tři příběhy Šumavy: ledovec, který vyhloubil horský kar, les proměněný kůrovcovou kalamitou a literární památka na Adalberta Stiftera. Stezka Duch pralesa je propojuje při výstupu od vody k jezerní stěně.