Jen málokterý architekt proměnil tvář Brna tak výrazně jako Bohuslav Fuchs. Do města přišel v roce 1923 a během několika desetiletí zde navrhl stavby, které ukazují vývoj československé moderní architektury: od raných objektů s režným zdivem přes strohý funkcionalismus až po poválečné konstrukce a urbanistické projekty. Jeho díla lze objevovat pěšky v centru i při tramvajovém výletu do vzdálenějších čtvrtí.
Hotel Avion: vrchol na nejužší parcele
Nejlepší začátek prohlídky představuje hotel Avion v České ulici. Fuchs jej navrhl v letech 1927 až 1928 na pozemku širokém u ulice přibližně 8,5 metru a v zadní části dokonce jen 7,5 metru. Přesto zde vznikl hotel s kavárnou a překvapivě velkorysým vnitřním prostorem.
Železobetonový skelet umožnil propojit jednotlivá podlaží galeriemi, různými úrovněmi podlah a průhledy. Světlo do interiéru přivádějí také světlíky z luxfer. Právě hra s výškou a perspektivou dává Avionu charakter, který z běžné městské návštěvy dělá architektonický zážitek. Národní kulturní památka dnes nabízí prohlídky funkcionalistického muzea a podle aktuálního provozu také komentované návštěvy kavárenských prostor, vybraného pokoje či střešní terasy. Režim je vhodné před cestou ověřit u provozovatele.
Centrum připomíná banku, kavárnu i městskou infrastrukturu
V historickém centru stojí za pozornost také Moravská banka, další z Fuchsových významných realizací. Spolu s Avionem ukazuje, jak architekt dokázal moderní principy zasadit do rušného městského prostředí. Na seznamu jeho brněnských prací nechybí ani Zemanova kavárna. U ní je však důležité rozlišovat mezi původní stavbou z let 1925 až 1926 a dnešním objektem. Původní kavárna byla v 60. letech odstraněna a v 90. letech vznikla její obnova podle návrhu Atelieru ERA.
Jiný typ Fuchsova uvažování představuje autobusové nádraží u hotelu Grand. Dochované nástupiště je pozůstatkem mnohem rozsáhlejšího poválečného záměru, který souvisel také s úvahami o přesunu hlavního nádraží. Z plánovaných tří nástupišť vzniklo pouze jedno, jeho skořepinové zastřešení z předpjatého betonu však dodnes poutá pozornost. Fuchs je navrhoval ve spolupráci s Konrádem Hrubanem.
Stavby pro bydlení, studium a vzdělávání
Na Cihlářské ulici se nachází Masarykův studentský domov, jehož návrh vzešel z architektonické soutěže v roce 1927. Stavba zahájená o dva roky později nebyla jen noclehárnou. Komplex spojoval ubytování s menzou, klubovnami, čítárnou, tanečním sálem a dalším zázemím. Autenticky dochovaný exteriér je dnes kulturní památkou, interiér však není běžným turistickým cílem.
V Lipové ulici navazuje školský komplex Vesna a Domov Elišky Machové, který Fuchs navrhl společně s Josefem Poláškem v letech 1929 až 1931. Železobetonová konstrukce umožnila velká okna, proměnlivé dispozice a rychlou výstavbu. Komplex je cennou připomínkou doby, kdy moderní architektura měla pomáhat vytvářet zdravější, světlejší a praktičtější prostředí pro vzdělávání i bydlení.
Za návštěvu zvenčí stojí rovněž Fuchsův vlastní dům na Hvězdárenské ulici. Architekt v něm uplatnil představu moderního bydlení s obytnou halou přes dvě podlaží, galerií, průhledy a luxferovými stěnami. Později jej propojil se sousedním objektem, kde měl projekční kancelář. Soukromý charakter domu ale znamená, že je třeba spokojit se s prohlídkou z veřejného prostoru.
Od Domu umění k Alpe a Zábrdovicím
Výraznou stopu zanechal Fuchs také na Domě umění. Původně secesní budova byla za války silně poškozena a při poválečné rekonstrukci v roce 1946 architekt odstranil dekorativní prvky i původní zaoblený vstupní rizalit. Nahradil je kubickou hmotou. Současná podoba navazuje také na rekonstrukci Petra Hrůši z roku 2009.
Mimo centrum lze hledat administrativní budovu firmy Alpa na Palackého třídě. Dokončena byla v roce 1936 a vyniká velkou prosklenou fasádou, světlým keramickým obkladem a pravidelným rastrem oken. Fuchs původně zamýšlel dvojdům s prosklenou pasarelou, uskutečnila se však jen jedna část. Tramvajová zastávka Tylova nabízí k objektu pohodlné spojení.
Další zastávkou mohou být městské lázně v Zábrdovicích. Také zde je třeba počítat především s exteriérovou prohlídkou, stejně jako u řady dalších Fuchsových staveb, které dnes slouží jiným účelům nebo jsou součástí neveřejných areálů.
Architekt, který myslel na celé město
Fuchs nebyl pouze autorem jednotlivých domů. Působil také jako urbanista, pedagog a teoretik a zajímala jej podoba města jako celku. Pozdní kapitolu představuje návrh obytné zástavby na jižních svazích mezi Královým Polem, Řečkovicemi a Medlánkami, na němž spolupracoval se synem Kamilem. Z původního záměru z přelomu 60. a 70. let se uskutečnila jen část, přesto je v krajině patrná snaha propojit bytové domy s rodinnou zástavbou.
Pro praktickou trasu je nejlepší rozdělit Fuchsovo Brno do několika okruhů: centrum s Avionem a Moravskou bankou, širší centrum s Domem umění, studentským domovem a Grandem a delší výlet k Vesně, Alpě, Zábrdovicím či do Medlánek. Pomoci může mapa TIC Brno a databáze Brněnského architektonického manuálu. Většina míst se obejde bez vstupného, nejucelenější návštěvnický zážitek ale nabídne právě Avion.