Jen málokteré místo v české krajině mění svou podobu tak výrazně podle toho, kolik vody právě protéká řekou. Čertovy proudy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem jsou většinu roku jen částečně zavodněným balvanitým korytem. Když se při organizovaných vodáckých akcích zvýší odtok z Lipenské přehrady, Vltava se na několik dní vrací do původního řečiště v plné síle. Z hlubokého kaňonu, žulových balvanů a peřejí se tehdy stává jedna z nejnáročnějších přírodních tratí pro kajakáře v Česku.
Řeka sevřená žulou
Čertovy proudy jsou součástí Národní přírodní rezervace Čertova stěna–Luč, která chrání skalní útvary, kamenná moře, reliktní bory i část přirozeného koryta Vltavy. Rezervace byla poprvé vyhlášena už v roce 1935 a dnes je také evropsky významnou lokalitou Natura 2000.
Nejvýraznějším místem je Čertova stěna, mohutná žulová hradba obklopená balvany. Některé z nich dosahují velikosti přibližně dvou krát tří metrů. Ve skalách a sutích vznikaly působením vody a mrazu takzvané obří hrnce, tedy prohlubně vyhloubené v kameni dlouhodobým vířením vody a drobných částic.
Chráněné území je domovem například vřesovce pleťového, vlochyně, reliktních borů, výra velkého nebo rehka zahradního. Pro pěší návštěvníky tak nejde jen o kulisu vodáckého závodu, ale o cennou část šumavské přírody, kterou je třeba procházet ohleduplně a respektovat návštěvní řád i případná dočasná omezení.
Od vorů k hydroelektrárně
Prudký a kamenitý úsek byl překážkou už pro dávné plavce dřeva. Schwarzenbergové se v 18. století pokoušeli tok upravit a jeden z návrhů Josefa Rosenauera počítal s vybudováním souběžného kanálu. Záměr se však neuskutečnil. Spád řeky později využila firma Ignác Spiro při stavbě elektrárny na počátku 20. století.
Zásadní proměnu přinesla až výstavba vodních děl Lipno I a Lipno II v 50. letech 20. století. Část vody byla odvedena do nového podzemního koryta vedoucího k elektrárně, takže původním řečištěm běžně protéká podle dostupných údajů v průměru přibližně 2 m³ vody za sekundu. Pro bezpečné vodácké závody je nutné odtok výrazně zvýšit. Právě tato řízená změna dává Čertovým proudům jejich zvláštní rytmus: většinu roku odpočívají a během několika vybraných dnů ožijí.
Tradice, která začala v Loučovicích
Vodácká historie místa sahá hluboko do minulého století. První závod se zde jel 26. září 1954. Pořádal jej oddíl TJ Tatran Loučovice, na trať dlouhou 400 metrů se tehdy vydalo 29 závodníků a závodníci projížděli 17 branek.
O tři roky později uskutečnil Zdeněk Matějovský první sjezd Čertových proudů od loučovické kaskády pod kazatelnu Čertovy stěny. Vrcholem zdejší slalomářské éry se stalo mistrovství světa v roce 1967. Přijelo 227 závodníků ze 14 zemí a závody sledovalo přibližně 15 tisíc diváků. Později se vrcholné soutěže přesunuly na umělé kanály, přírodní trať však ze sportovní mapy nezmizela.
Devils Extreme Race spojuje sport a festival
Od roku 2007 se v Čertových proudech koná Devils Extreme Race, který si vybudoval pevné místo na evropské scéně extrémního kayakingu. Jubilejní 20. ročník proběhl 21.–23. srpna 2026 a jeho hlavní disciplínou bylo mistrovství Evropy v extrémním kayakingu Enduro. Závodníci absolvovali kvalifikaci i finále na úseku od Loučovické papírny směrem k peřejím a dále k Hájovně. Součástí programu byl také týmový závod Dam To Dam se startem pod Lipenskou přehradou a cílem u kempu Čertova stěna.
Akce ale není určena jen profesionálům. Festivalový program v roce 2026 nabídl volné ježdění, dětský závod, Gumotex Baraka Race, koncerty, DJs, turnaj v páce i slavnostní vyhlášení. Zázemí vzniklo u železniční zastávky Čertova stěna, kde byly připraveny kempy, občerstvení a odpočinková zóna. Pořadatelé nabízeli také vlakovou dopravu mezi místy spojenými se závodem, což je v úzkém údolí praktičtější než přesuny autem.
Čertovy proudy tak nabízejí neobvyklé setkání přírodního fenoménu, technické vodácké disciplíny a místní historie. Pro zkušené kajakáře jde o mimořádně obtížný úsek, pro pěší návštěvníky o výjimečnou rezervaci s dramatickými skalami. Nejlepší způsob, jak místo poznat, je spojit návštěvu závodního víkendu s výletem k Čertově stěně, do Loučovic nebo do nedalekého Vyššího Brodu.