Večer, který spojí minulost se současností
Jedním z hlavních hudebních večerů jubilejní sté koncertní sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude prosincové vystoupení v pražském Rudolfinu. Program nabídne českou hudbu v neobvykle širokém časovém záběru – od meziválečné skladatelky Vítězslavy Kaprálové přes romanticky založeného Vítězslava Nováka až po současného autora Jiřího Gemrota.
Koncert se uskuteční v pondělí 21. prosince 2026 od 19.30 hodin. Orchestr povede dirigent Jakub Hrůša, který patří k nejvýraznějším českým dirigentům současnosti a český repertoár má významné místo v jeho umělecké práci.
Světová premiéra pro klarinet
Nejočekávanějším bodem večera bude první uvedení Klarinetového koncertu Jiřího Gemrota. Nové dílo vzniklo pro klarinetistu Irvina Venyše, který se ujme sólového partu. Jeho premiéra rozšíří současnou českou koncertantní tvorbu a zároveň nabídne návštěvníkům možnost slyšet skladbu v okamžiku, kdy poprvé vstoupí do veřejného hudebního života.
Gemrotův koncert zazní mezi skladbami, které představují odlišné etapy české hudby. Večer tak nebude pouze přehlídkou známých jmen, ale také setkáním zavedeného repertoáru s novou tvorbou. Právě kontrast historického sálu a čerstvě napsané skladby patří k nejsilnějším prvkům programu.
Od Kaprálové k Ančerlovi
Úvod obstará Suita rustica, op. 19 Vítězslavy Kaprálové. Dílo je spojováno s lidovou hudebností, výrazným rytmem a mladistvou energií skladatelky, jejíž tvorba zaujímá v české hudbě 20. století významné místo.
Následovat bude Koncert pro klavír a orchestr e moll, op. 25 Vítězslava Nováka. Romanticky široce rozepsaná orchestrální skladba klade značné nároky na sólistu; klavírní part přednese Jan Bartoš. Jeho vystoupení nabídne vedle orchestrální barevnosti také výraznou virtuózní polohu večera.
Po Gemrotově novince uzavře program Sinfonietta pro velký orchestr Karla Ančerla. Skladatel je dnes znám především jako dirigent a šéfdirigent, jeho vlastní kompozice proto připomene méně často zmiňovanou stránku jeho osobnosti.
Rudolfinum má vlastní hudební paměť
Volba Rudolfina není jen otázkou prestižního koncertního prostoru. Budova na Alšově nábřeží vznikla v letech 1876 až 1884 podle návrhů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Od počátku byla zamýšlena jako kulturní centrum, které spojí koncertní a galerijní provoz. Dnes v ní působí mimo jiné Česká filharmonie, Český spolek pro komorní hudbu a Galerie Rudolfinum.
Rudolfinum je také národní kulturní památkou a místem spojeným s důležitými okamžiky českého hudebního života. První koncert České filharmonie se zde konal 4. ledna 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka. Historické souvislosti tak dávají prosincovému programu další rozměr: v sále, který pamatuje počátky české filharmonické tradice, zazní i dílo autora současné generace.
Praktické informace pro návštěvníky
Rudolfinum se nachází na adrese Alšovo nábřeží 79/12 v Praze 1, u Vltavy nedaleko Starého Města a Palachova náměstí. Na koncert se dá vyrazit také pěšky přes Mánesův most ze směru od Malostranské. Návštěvu lze spojit s procházkou po nábřeží nebo s poznáváním dalších kulturních míst v centru Prahy.
Vstupenky jsou podle aktuálně zveřejněných údajů v cenách od 180 do 1 100 korun. Symfonický orchestr Českého rozhlasu plánuje koncert také živě vysílat na stanici Vltava. Protože se termín uskuteční až v prosinci 2026, je vhodné před návštěvou ověřit aktuální dostupnost vstupenek i případné změny programu. Pořadatel si jejich změnu vyhrazuje.