Českokrumlovské kláštery nejsou jen zastávkou mezi zámkem a historickými uličkami. Rozsáhlý areál na Latránu patří k nejvýznamnějším památkám města a na přibližně pětině historického jádra ukazuje, jak se v průběhu staletí proměňoval duchovní, umělecký i každodenní život Krumlova.
Trojklášteří založili Rožmberkové
Počátky komplexu sahají do roku 1350. Založení kláštera podpořila ovdovělá Kateřina z Rožmberka společně se svými syny Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem. Původně šlo o společný areál minoritů a klarisek. První minorité přišli do Krumlova roku 1357 a o rok později byl jejich klášter vysvěcen. Klarisky vedené abatyší Alžbětou z Opavy se připojily v roce 1361.
O několik let později, roku 1375, doplnily dvojici laické sestry bekyně. Právě jejich přítomnost dala vzniknout mimořádnému trojklášteří, které nemá v českém prostředí snadnou obdobu. Duchovním centrem areálu se stal kostel Božího Těla a Panny Marie Bolestné. Jeho dnešní vzhled výrazně ovlivnila barokní přestavba v 17. století, ale po staletí zůstával místem spojeným nejen s řeholními komunitami, nýbrž také s měšťany a šlechtickými rody Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů.
Křížová chodba ukrývá gotiku i příběhy svatého Františka
Jedním z nejpůsobivějších prostorů je pozdně gotická křížová chodba, budovaná přibližně v letech 1500 až 1515. Její síťová klenba, kružbová okna a čtyři tordované sloupy ve dvoulodí vytvářejí působivý celek, v němž se dochovaly také fragmenty nástěnných maleb. Pozornost si zaslouží dřevěná socha Ukřižovaného z roku 1520.
Chodbu zdobí také rozsáhlý cyklus lunetových obrazů ze života svatého Františka z Assisi. Vznikal v letech 1657 až 1667 a z původního souboru se zachovalo 18 maleb. Na jejich tvorbě se podílel mimo jiné Jan Melichar Otto, dvorní malíř eggenberského rodu. Návštěvník tu tak nesleduje pouze jednotlivá výtvarná díla, ale i způsob, jakým barokní klášter vyprávěl příběhy svých světců.
Barokní obrazárna vrátila umění do původního prostředí
Klášterní museum prošlo od ledna 2023 výraznou obsahovou i vizuální proměnou. Rozšířená stálá expozice dnes představuje také barokní obrazárnu a gotické lapidárium. Obrazárna soustřeďuje díla vytvořená v 17. a 18. století pro minoritský klášter nebo přilehlý kostel v době, kdy na Krumlově vládli Eggenbergové a Schwarzenbergové. Podle aktuálních materiálů jde o galerii s 12 olejomalbami, starší podklady uvádějí 13 děl.
K nejvýznamnějším exponátům patří Zvěstování Páně z roku 1679 od Matyáše Leithnera. Obraz původně zdobil hlavní oltář klášterního kostela a na svém místě zůstal do poloviny 18. století. Zajímavým dokladem vazby na krumlovský dvůr jsou také portréty svatého Františka z Assisi a svaté Kláry z roku 1688. Jejich autor Jindřich de Veerle stejně jako Leithner pocházel z Rakouska a působil v okruhu zdejší aristokratické rezidence.
Expozice připomíná rovněž Krumlovskou madonu, jedno z vrcholných děl krásného slohu z let 1390 až 1400. Originál, vytvořený v Praze na objednávku Rožmberků, dnes najdeme ve Vídni. V muzeu je vystavena kopie Hallstattské madony. Ta byla v roce 1924 zakoupena jako náhrada za Krumlovskou madonu a její kopie se do českokrumlovského areálu vrátila v roce 2015.
Kaple, zahrady a stopy zaniklého života
V rajském dvoře stojí kaple Panny Marie Einsiedelnské z let 1687 až 1688. Byla vybudována jako napodobenina slavného švýcarského poutního místa a uchovává uctívanou sochu černé madony. Kapli klášteru darovala kněžna Marie Ernestina ze Schwarzenbergu.
Neméně pozoruhodná je kaple svatého Wolfganga s několika vrstvami historické výmalby. Návštěvník v ní může sledovat gotické fresky, barokní drapérie i část rokokové výzdoby stropu z roku 1781, jejímž autorem byl Jan Václav Tschöpper. V bývalém sklepě se nachází lapidárium s náhrobky, mimo jiné Anny Vojířové z rožmberského fraucimoru a rožmberského úředníka Václava Metelského z Feldorfu.
Kláštery nezůstaly nedotčené ani v novější historii. Klarisky byly zrušeny roku 1782 během josefínských reforem, minoritský klášter zanikl v roce 1950. Budovy pak sloužily například vojenskému učilišti, úřednickému ubytování nebo jako sklady. Rozsáhlá obnova začala v roce 2014 a po pětileté rekonstrukci se areál včetně zahrad znovu otevřel veřejnosti.
Výlet, který zabaví i rodiny
Dnešní areál nabízí vedle muzea také klášterní zahrady, řemeslné dílny, galerii a Historickou hernu. Ta dětem přibližuje minulost prostřednictvím kostýmů, knihtisku, písařského skriptoria, bylin, alchymistické laboratoře nebo loutkového divadla.
Ve čtvrtek 27. srpna 2026 od 17 hodin se uskuteční komentovaná prohlídka Klášterního musea. Vstupné na tuto konkrétní akci činí 240 korun a počet míst je omezen, proto je nutná předchozí rezervace u provozovatele. Muzeum najdete na adrese Latrán 50, vchod vede na nádvoří Tramín. Otevírací doba i běžné vstupné se během roku mění, před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální údaje. Do historického centra se autem běžně nevjíždí; nejbližší uváděné parkoviště je P2 Pod poštou.